Ahoj Lidi,
jako obvykle (a asi už napořád) se
omlouvám že jsem nenapsala dřív. Každý víkend jsem si říkala,
no tak si udělej čas, ale nějak se to nikdy nestalo. Teď jedu v
autobuse na konferenci o solidaritě s zaměstnanci na univerzitách
do Tenesee, dodělávám plakát na kompostovací akci v GIMPu (je
tak velký, že každá akce trvá tak dlouho, že mezitím můžu
psát :)), a píšu vám.
V lednu máme takový měsíční
semestr, kdy studujeme jenom jeden předmět a to nám teoreticky
dává spoustu volného času na to abychom se věnovali našim
vlastním zájmům. Pamatuji si že minulý JanPlan byl vlastně
docela klidný, ale tento ani tak ne, nějak se to stalo že jsem
měla spousty práce :).
Ale začněme od toho předmětu.
Nakonec jsem se přihlásila na Antropologii Utopií, předmět o
kterém mi lidi říkali dvě velmi různé věci - buď že je super
a nebo že je to absolutní propadák. Já jsem se nakonec usadila
někde ve prostřed. Knihy které jsme četli a filmy které jsme
viděli byli úžasné a naučila jsem se z nich toho spousty. Ale ty
hodiny byly neskutečně nudné. Náš profesor strašně rád mluvil
sám o sobě, takže se většinou ani nedostal k tématu, což byla
škola. Taky jsme měli hodni přesně ve 12, což tomu nijak
nepomohlo. Zaprvé jsme museli mít velmi rychlý oběd a zadruhé se
nám všem chtělo spát. Ale co, užila jsem si to, a už to nemusím
zopakovat.
V lednu jsme taky konečně začali
pracovat na naši kampani za lepší pracovní podmínky pro
pracovníky na naší koleji, speciálně ti kteří pracují ve
školních kantýnách. Celý leden jsme strávily vytvářením
dokumentu se vším naším průzkumem ohledně té korporace která
nám dává jídlo, vytvářením materiálů (plakáty, brožurky,
webové stránky, atd.). Bylo to náročné a spousty večerů jsem
strávila s Ana Sofia a Hiya pracováním na různých dokumentech a
plánováním našeho Awareness weeku na začátku Února (který se
tuze povedl, ale o tom později :)). Rozhodně jsem se toho naučila
mnohem víc s této spolupráce a vedení meetingů než z mojí
třídy. Jsem šťastná že mám tu příležitost být součástí
takové úžasné skupiny. Za dva týdny se potkáváme s presidentem
naší školy abych mu oznámili co od něho žádáme a počkáme co
se stane potom. Umím si představit že bych tohle dělala celý
život (samozřejmě ne na Colby :)).
Další velká věc kolem které jsem
zorganizovaly nějaké ty lidi byla KXL. KXL je olejová trubka která
mám vést středem Spojených Státu ale profitovat Číně, můžete
si přečíst víc tady:
http://en.wikipedia.org/wiki/Keystone_Pipeline. No a Obama slíbil že
se konečně (po třech letech) vyjádří k tomu jestli bude nebo
nebude tahle truibka postavena. No a 350.org vytvořila Rapid
Response Teams kolem celých spojených států a když Obama řekne
ano, postavíme ji, tak se většina lidí z těchto skupin nechá
zavřít za civil disobedience. No a v lednu a únoru jsme měli
tréningy o tom jak správně zorganizovat protest, jak mluvit s
policií a medii, a jak se zmobilizovat v krátkém čase. Já jsem
by ta point person na Colby, tak že jsem vždycky vzala nějaké
studenty a jeli jsme dohromady do Waterville. Kde jsem se potkaly s
členy 350CentralMaine. Taky jsme dohromady zorganizovaný nádherný
svíčkový protest:
Jinak jsem taky žila, potkala jsem
nové lidi, šla jsem tancovat, a hrála nejhorší hru mého života
- cards against humanity. S Burcu jsme měli spousty náhodných večerů kdy jsme se sešli u dýmky (ne, ještě stále nekouřím :)), vína, a povídali si, což bylo strašně moc super :). Přijel k nám nový student z Polska, tak
bylo super s někým mluvit jazykem kterému alespoň trochu rozumím
a myslím že jsme se stali dobrými kamarádi. Kuba přijde každý
večer do mého pokoje a usne mi v posteli zatímco já pracuji,
super :). Jinak myslím že čím víc jsme zvyklá na Colby, tím
víc to tam ráda. Jasný, je to místo se spoustou problémů, lidí
se kterýma si nesednu, a alespoň metru sněhu za poslední měsíc
a půl, ale taky je to místo kde jsem hodně vyrostla a změnila se
a uvědomila si co chci dělat ve svém, životě (nebo alespoň v
těch nadcházejících letech).
No, něž dojedeme do Bostonu,
pokusím se Vám ještě napsat o mém únoru, ale nevím nevím :)
Mějte se moc krásně,
Pac a pusu na čelo,
Es
