První dny

Omlouvám se, za zpožděné reference, ale je to prvně co jsem se vůbec dostala k internetu. Prváci dostanou jméno a heslo až ke konci týdne, takže jsem připojená na Lucčin účet - Lucka je moje druhačka, ale popořádku.
První den byl...moc nevím jak to popsat, asi zmatený a trochu smutný. Přijela jsem a Nancy (Singapur - seconda) mě zavedla do Admission centre, kde jsem dostala papír se jménom mojí rezidence a mým tutorem. Pak jsem šla hledat Mariu Salys (Itálie - seconda), protože je to můj přidělený druhák a ta mi ukázala Foresteriu. Foresteria je moje rezidence, zkráceně Fore a je nádherná. Z Dayly room je výhled na moře a je krásně prosvětlený, kuchyň je čistá a oproti jiným rezidencím je tu dost místa. Na pokoji jsem pouze s jednou slečnou Emily z Norska. Je to droboučká milá slečna, ale pravdou, že se raději bavím s jinýma, jsme prostě jen spolubydlící.
Po té co jsem se vybalila mě našla Lucka a ukázala mi Duino. Je to vážně malá vesnice. Hlavní náměstí vypadá spíš jako velká autobusová zastávka, to ale neznamená že není krásné. Je nádherné, nejlepší je Porto. Přístav, kde jsme se koupali a doufám, že i budeme, že bude čas. No, ale Lucka se šla učit a já se připojila ke dvou slovákům (jediní dva kterým jsem rozuměla) a k Lacimu (nevím ze které je země) a s nimi jsem ztrávila celý den. A bylo to super.- Moje spolužečka Katarina je skvělá a velmi jsme si porozuměli, už teď plánujeme být spolubydlící další rok. Prošli jsme spolu celé Duino, byly se koupat, pokoušeli se ji vybalit (ale moc se nám to nepovedlo).
Jinak lidé tu jsou skvělí. Vážně. Každý přišel, pozdravil a zeptal se na jméno a zemi, většinou tak třiklrát. Pak obejmutí a otázka na rezidenci. Krása. je pravda, že ten první den jsem se s lidma moc nebavila, protože, jsem nerozuměla a byla jsem strašně ztracená, nedokázala jsem trefit ani na Fore. Večer jsme šli s odtatními na Porto a to bylo dobré.
Druhý den byl už lepší. Byla jsem se prjít s Emily a pak potkala Katarinu a mluvily jsme a mluvily. Taky jsme měli Meeting with Tutors of rezidencia. Každá rezidence má dva Tutors. My máme učitelku angličtiny a člověka co zařizuje Social servis - jména si samozřejmě nepamatuji. Dali nám klíče (tedy zrovna pokoj 18, kde bydlím, žádný klíč nemá, ale zbytku klíče dali) a program. Časem ho vyfotím a dám sem, ale teď na to není tolik času - socializace, socializace, socializace. Je mi škoda sedět u PC, když můžu být venku s lidmi a snažit se mluvit. Taky jsme s Tutory druhý den zjistily, že tu není dost talířů, takže mám první úkol. Zjistit kdo všechno nemá talíře, alespoň se seznámím se všemi z Fore. Večer byl dobrý. Potkali jsme s Katarinou Soňu, Wintu, Mariu, Milku, Enu a Džo (nemám páru jak se to píše, ona je z Turecka) a mluvily a mluvily. Dneska ráno jsem sice všechny nepoznala, ale budiž.
Dnes - tedy třetí den - byl konečně nějaký program. Ne, že by mi nevyhovovalo válení se u moře a tak, ale vždyť víte, já mám akci ráda. Takže v 7:00 jsme začali aktivitou Run and Dip - běželi jsme do Porta, skočili do moře a úplavali až pod moji rezidenci na pláž a pak lezli nahoru. Bylo to skvělé. V Duino jsou dva hrady - nový a strarý a oba dva jsem viděli z útesů. A moře je tu krásný, modrý a průhledný se spostou škeblí a teplý i ráno. V pátek plánujeme půlnoční koupání tak se moc těším. A potom byla snídaně s naším osobním Tutorem. Tutor z jiné rezidence má skupinku 8 různích lidí - jak prváků tak druháků a stará se o ně (jestli jsem to správně pochopila). Mým Tutorem (stejně jako Laciho a Martina - kluk z Fore, který nosí stejné tričko) je Brigit Thomson - čtyřicetilaté paní, která teď učila v Indii, ale je z UK. Má manžela a malého chlapeka a jsou moc hodní a znají Milana Kunderu. Měli jsem rozpékané bulky s čokoládou, ovoce a anglický čaj. Úžasné.
K jídlu. Je tu menza, kde mluví jenom italsky, takže...nevím co si beru za jídlo, vůbec. Ale jsou tu vždycky tři chody. První je pasta nebo rýže s rajčaty nebo nějakou jinou omáčkou. Třeba včera na večeři jsem ochutnala těstoviny se zelenou omáčkou a vůbec mi to nechutnalo, už nikdy! Pak je druhé, kde jsou většinou tak dvě přílohy a něco k tomu, ael vaří dobře. I když italové, co jsou tu, si stěžovali, že pasta nechutná dobře. Potom jsou ještě saláty a ovoce a ještě si můžeš vzít něco mléčného - prostě jednou větou: Stralivě tu ztloustnu :). Jo a snidaně mám na Fore, ve skříni je tu spostu různých conflaiků a lednice je plná mléka, ještě tu jsou bulky džem. Mě pravda chybí máslo, ale to nevadí.
Ale ke třetímu dnu. Pak byl opět meeting s tutory z Fore, povídali nám, že nemáme dělat nepořádek, umývat se, nerušit, socializovat se (nejvíc oblíbené slovo) a tak a pak jsme šli do sálu, kde nás nějaký kanaďan (nestihla jsem zaregistrovat, co tady dělá přivítal an představil nám všechny profesory a lidi co tu pracují, jediné co si pamatuji, tak že Bridget učí angličtinu a chemikář vypadá velmi sympaticky, ale symúpatičtí jsou všichni. Lidi v Duino tě zdraví a je tu Bongiorno-muž. Nemluví jen chodí a každého zdraví. A profesoři si pamatují tvoje jméno a ptajís e tě na zvláštnosti Tvé republiky/státu a tak.
Vlastně jsem si sedla k počítači, protože si potřebuji odpočinou po testech ( a taky na Vás strašně moc myslím). Nejdřív jsme měli matematický test, byl dejme tomu hodně jednoduchý. Je pravda, že jsem nepozornosti udělala pár chyb, které jsem pak musela opravit, ale bavilo mě to, už se těším na vyučování. A profesor matematiky - Tim - nám vyprávěl co je důležité, pro top dělat matematiku, bylo to moc krásné. A pak anglůické testy - ty byly strašné. Itrewiev bylo v pohodě, měla jsem tutora z Fore a jen jsme si povídali, ale testy byly strašné. Vůbec jsem nerozuměla, asi mě pošlou domů :).
Dokonce tu není ani takové vedro jako v republice, když jsem odjížděla, taklže v pohodě. Dneska mě kromě menzy čeká prezentace všech předmětů, které si můžu vybrat tak doufám, že přežijuz. Měkte se tam v republice nádherně. A pozdravujte. Do týdne napíšu znova :)
Vaše Esi