Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

pondělí 12. září 2011

Velmi vyšťavující nevím jký počet dní

Ahoj, konečně jsem mezi tou vší prací a povinnými dobrovolnými aktivitama našla chvíli na tento blog a jsem ráda, protože už si moc nemůžu vzpomenout, co všechno jsem dělala. Začnu školou, to bude nejjednodušší. Ve čtvrtek to bude celý osmidenní cyklus a už teď jsem měla všechny předměty. Myslím, že jsem vám ještě nepopisovala angličtinu. Máme Kerstin, což je taková mladičká paní, která s námi hraje hry a velmi prožívá vyslovování. Jinak mám pocit spíš jako v mateřské školce, i když... zase domácí úkol byl docela hrozný, strávila jsem nad ním spostu času. Měli jsem ke každému písmenku abecedy napsat tři charakterová adjectiva (jen si to pěkně zkuste, nejde to! i když nakonec mi chybí jenom x - to mám jenom jedno). Jo a matematika je velmi, ale velmi nudná - máme nějakou novou učitelku - Fathio Sorayu - a je - já nevím, asi je to tím, že jsme každý na jiné úrovni, ale úplně. Kluk vedle mě - Yazan z Palestiny - má problémy s algebrou a Namuun musím taky hodně pomáhat. Ale co, jsme přece tolerantní škola :). Jinak budu chodit na Throu the maths - učí to nějaký starý člověk, který je tady snad od začátku nebo tak, a já vůbec nevím, jak vypadá. Domluvila jsem se s Paimanem z Izraele, že tam budeme chodit spolu. A poslední nový předmět, který mám, je Word Literature - to je předmět pro všechny, co tu nemají učitele na jejich jazyk. Probíráme texty a mluvíme o nich - což mě je docela naprd, protože nerozumím mnoha věcem z toho všeho. Ale časem dostaneme seznam knih v našem jazyce a musíme některé přečíst a napsat z nich dlouhatánskou práci :), ale těším se, až budu zase něco číst :)). Jo a ještě budu mít additiona english - pro ty, co moc nerozumí, s Rimou (skvělá profesorka, mám jí na WL), ale nevím kdy, to je mi záhadou :).
Jinak, abych zhodnotila ten týden (myslím z hlediska školy), byl  opravdu náročný. Jeden večer jsem prostě strávila tím, že jsem překládala anglická slovíčka v matematice - všechny typy množin, čísel a všeho možného... ale na druhou stranu jsem se seznámila  s mnoha novými lidmi, protože oni seděli kolem mě a pomáhali  - jsou zlatí - nevím, co bych bez nich dělala. A nějaký jiný den jsem strávila děláním praktika, které jsem udělala jenom díky Raymondovi (druhák z Hongkongu) a Shanonovi (druhák z Východního Timoru). Protože naše učitalka - Dima - má úplně speciální formu, jak to chce, ale teď už ji chápu a těším se na další praktikum (mmch tohle se mi vážně líbí)
Ale abych nemluvila jenom o škole. Byla jsem na hikingu s  skvělopu učitelkou Helen a jejím psem Jackem šli jsme až do Slovinska, viděli jsme nádherně Trieste a tak...prostě úžasné. A pak ve čtvrtek kayaking... asi v tom nejsem moc dobrá. Evidentně zabírám víc pravou rukou, takže jsem permanentně zatáčela doleva (doufám,. že ty strany nějak nekoním), ale bylo to zajímavé. Rozhodně bych to chtěla někdy zkusit zase. A hlavně instruktor byl skvělý a energický, strašně mě to ten den potěšilo. Nakonec jsem své fyzikální aktivity prioritně seřadila takto climbing-kayaking-hiking. A sláva, jsem přijatá do Climbingu. Já mám vlastně velké štěstí, že se mi to všechno tak vede :).
V pátek začali testovací session na creativ aktivity. Tady mě mé štěstí opouští. Strašně moc by chtěla do Sustainibility group - což je o ekologii a starání se o školní zahradu a tak, což jsou mé oblíbené věci. Ale je to ve středu, což je blbé,  neboť můj social servis by měl být především v pátek, a kdyby to nešlo v pátek, tak ve středu, takže nevím, jestli si ji můžu vzít. No, domluvím se s nějakým tutorem. Ale v pátek jsem byla vyzkoušet sbor a bylo to opravdu nudné. Zítra jdu na keramiku a pak fotografii a ve středu na Amnesty International (takže opět žádný čas :)), ale mě to baví :).
A sobotu jsem byla v Benátkách. Samozřejmě, že jsem si nějak nenaplánovala čas, takže jsem šla spát kolem jedné, protože jsme s Shanonem a Eloou a Namuun kecali, a pak ráno vstávala brzo, abych stihla bus. Pak jsem tam usnula v nějakém kostele :). Ne, ale bylo to úžasné - byli jsme tam s Henrim - profesor Word arts and cultures - a on ví úplně všechno, ale úplně. Věděl o všem všechno, o každém obraze a tak :). Viděli jsme spousty věcí, které jsem zapomněla. Ale taky jsme měli free time, kdy jsme hledali něco relativně levného na jídlo, což vůbec nešlo samozřejmě - v Benátkách. Nakonec jsem měla pizzu za 2,30 euro a dvě jabka ještě z republiky a samozřejmě zmrzlinu. Prostě je potřeba mít v Benátkách zmrzlinu. Šla jsem ve skupince s Gaborem, Kačkou a Lacim a úspěšně jsme se několikrát ztratili. Nejkrásnější bylo, když jsme potkali dredatého pána, co dělal velikánské bubliny. Mám ho vyfoceného, ale fotky dodám jindy, jen z Benátek jich je 300 a než je všechny protřídím... No a pak jsem byla asi v nejkrásnějším kostele, co jsem kdy viděla, ale nevím jak se jmenuje :), ale taky to mám někde napsané. No a na celou cestu Benátkami zpátky jsem měla jenom 1 hodinu a málem jsem nestihla loď :). V neděli jsem se pak relativně vyspala a byla se podívat na mši v kostele. Nerozumněla jsem vůbec ničemu, ale bylo to zajímavé. Mají tady jenom takový malý rodinný kostelíček. Zpívá se pouze vokálně, ale je to krásné. Potkala jsem tam spostu spolužáků a secondů. No pak jsme chtělio původně s Katarínou péct koláč - ale Tuttidi (obchod v Duinu) měl zavřeno, takže až v sobotu. Jinak jsem celý víken dělala školu, mezi tím mě někteří vytáhli na zmrzku nebo tak. Večer jsem se pak víc seznámila s paimanem a Davidem (je ze Zambie a jediné slovo které mě naučil je Miluji tě - Nakukondi :)) a jen jsme mluvili a pak šli na Luchese poslouchat koncert a tak...krása...
A dnes - což už je vážně poslední, co píšu, na mě dopadla všechna ta únava a to ostatní , takže po tom, co to dopíšu, jdu spát. Vzhledem k tomu, že každé pondělí je Colledge life - což znamená, že si povídáme o tom, jaké je to opustit rodinu, nerozumět si se spolubydlícím a tak, pak assembly - kde nám jsou oznámeny věci, co se dějou a budou dít, tutorial meeting - s naším tutorem o dalších věcech, kde se řeší úplně všechno. Třeba příští čtvrtek budeme mít tutorial večeři, na kterou se moc těším, druháci a Bridget budou vařit prvákům a časem se to pak vymění, nevím sice co budu vařit, ale budiž :))). A taky zrovna dneska byl Meeting abou EE Budies - to jsou druháci, kterým tajně dáš třeba na postel nějakou čokoládu a dáváš jim pozitivní přání a tak - protože oni píšou EE a potřebujou to :), oni ti pak o tvém "zkouškovém" pomáhají a ty zas o jejich. Mám slečnu, kterou mám strašně ráda, bydlí na Fore, poslouchá punk a vypadá úplně jak kočka, časem ji vyfotím, ale musím nějak nenápadně. No a já ji tajně budu dávat věci a tak, až na to, že nevím, co má ráda, tak to budu muset nějak odhadnout :)). Možná i časem zjistím, jak se jmenuje. To je největší problém.
Ještě poslední odstaveček, pak musím poslat mail ohledně climbingu a pak hurá do postele. Myslím, že má angličtina se rapidně zlepšila, ale stejně je to ještě strašné. Ale přestala jsem myslet na to, že musím mluvit anglicky a prostě mluvím, i když se mi čas od času stane, že začnu česky a pak mi nikdo nerozumí.
No, mějte se v republice nádherně, já jdu spát - sláva :). Dneska jsem měla co dělat neusnout ve filosofii - stejně jsem moc věcem nerozměla. Užívejte si a radujte se z podzimu, tu je ještě pořád léto, dlouhé a horké, tuze horké.
Mám vás ráda
Vaše Esi

Žádné komentáře:

Okomentovat