A zase...Itálie

Vzhledem k tomu, že mi došlo alespoň 5 esemesek od mé mamky, jestli žiju, rozhodla jsem se napsat všem, že žiju. Takže: ŽIJU! Jo, a taky se snažím brát si k srdci Vaše rady z´takže si sednu posháním nějaké fotky a pokusím se uspořádat si myšlenky. Otázka jestli to bude fungovat.

Pokusím se začít od začátku. Tady Bářinu rodiče mě vzali do Itálie, takže jsem nemusela řešit, kolik toho beru, což vyústilo ve spousty cukroví a čaje v mém pokoji a taky ještě větši nepořádek. Ale večer mě Bářini rodiče do pravé italské restaurace. Myslím, že jsem zakusila mnoho a mnoho jiné kultury. (moje porovnání s Českem, může být tak trochu zaujaté, vzhledem k tomu, že jsem nikdy nebyla v drahé nobl české restauraci - ale ne že by mi top tak úplně chybělo)

Tedy v Italské restauraci jsou vždycky na stole tyčinky, kterých mlžete sníst kolik chcete a pak na začátek vám přinesou bruschetta con pomodori, což je vlastně taková opečená veka a na tom je pomazánka z bazalky a rajčat a to všechno Vám donesou ještě něž si objednáte. V takové restauraci se obvykle pije víno a voda v poměru 1:2 a všechno dostáváte v Amforách a se spoustou skleniček. Taky se musí jíst alespoň dva chody, protože je to tradice. Jako předkrm jsem měla mozzarela di buffalo con pomodori e oilo do olive. Což je vlastně strašně speciální Italská mozzarela, která se jmenuje “z buvola”, ale není (jak by taky mohla že?) s rajčaty a panenským olivovým olejem. Jako druhé jsem pak měla pasta a nějaká omáčka, což bylo taky moc super, ale v tu chvíli už jsem byla strašně strašně moc plná, ale dojedla jsem to! No a pak se !misí! Jíst desert takže jsem měla cremo catalagno, což je vlastně pochoutka z Florencie. A vypadá to jako puding, který se zapálí nahoře a pak sní, ale bylo to dobrý. No a na konci dostanete ještě čokoládky a kalendář.

Je to tvláštní mluvit tolik moc o jídle, že? Ale Italové jsou tuze hrdí na svoje jídlo, pořád dokola a o něm mluví a porovnávají jak se to dělá v různých částech Itálie. Teď jsem začali mít prezentace o Itálii v Italštině (dáva smysl ne?) a je to strašně moc zajímavé. Já jsem třeba udělala jednu o Umbrii a zjistila jsem že od tam byl dokonce třeba František z Assisi a Svatý Benediktýn, není to super? No ale taky mají kvantum jejich jídel, které nejsou najít nikde jinde. Tedy toliko k Italské kultuře.

Tedy, když jsem přijela, tak mi začala na chvíli tuze tuze chybět Česká republika, protože je to takové přece jenom jiné tady. Ale já to mám vždycky, takový přechodný období, kdy mi chybí to co jsem právě opustila. No a samozřejmě taky se na mě zhroutila všechna ta práce a tak jsem ji musela dodělat a taky navštívit všechny ty lidi a taky dořešit všechny ty univerzity a tak dále a tak dále, ale což...škole prostě potřebuje nějakou práci.

No alespoň jedna z těch všech mě potěšila. Dělala jsem můj experiment na fotosyntézu a její závislost na barvě světla, a takhle nádherně to vypadalo.

                                                Příprava správných barevných kombinací

                                         ten experiment mě prostě potěšil tím jak nádherně vypadal

                                           ...a detail...photosynthetizující řasa

Je pravda, že moje výsledky, nejsou zas tak dobré, protože naše vybavení není na úrovni výzkumu, ale stejně mě to strašně moc bavilo. Teď si ale musím sednout a napsal svůj dlouhatánský lab report což se mi ale vůbec nechce. Což mi jenom přidává práci k tomu všemu co dělám. Třeba naposled jsem se rozhodla, že půjdu studovat biologii v lese, protože je to biologie a nakonec jsem se jenom procházela a koukala kolem na místa kde jsem ještě nikdy nebyla...

                                        Tradičný italský vesnice, červený střechy, moře a mrtvolné ticho

                                          ...ale ty západy slunce

Ale ten test nebyl zas tak špatnej nakonec...Jo a taky plánujeme jednu konferenci na příští rok a sháníme k tomu různé sponzory a tak což mi taky zabírá docela dost času. AS taky budeme mít trials, což jsou zkoušky na nečisto, které trvají dva týdny a pak asi umřu...ne počkat...pak vlastně budu muset jen na mnou zorganizovaný project week no a pak už se vážně uvidí. No a do toho mají různí lidé narozeniny, což znamená že jsem si sehnala veliký papír, uvařila čaj, pustila do slucháíte Tomáše Kluse a kreslila jsem a kreslila až jsem nakreslila jednoho velikánského slona a jednu velkou vodní želvu.

No a jak už to tak bývá, potřebovali jsme se setkat se všemi těmi lidmy. Takže jsme měli Československé povánoční setkání, na které shodou okolností přijel aji můj páťák,. Co právě studuje v Americe a taky pohádkovou noc s mojí třídou angličtiny, kdy jsme šli k naší profesorce do bytu a ona nám upekla muffiny a udělala čaj a pak jsme si četli pohádky. A samozřejmě nechyběla ani tutorial dinner s nějakým tím indickým jídlem.

Taky jsem podstoupila čtyřhodinový korz první pomoci ve kterém jsem se zvládla nenaučit nic nového, vzhledem k tomu, že jsme to všechno už předtím brali ve skautu, ale vyzkoušela jsem si znovu PCR na Andule. No a taky jsem se dozvěděla, proč se Andula jmenuje Andula (což je mimochodem ten panák na kterém se zkouší dýchání z úst do úst). No to bylo tak, že se jednou jednomu pánovi někde v Americe/Anglii utopila dcera, která se jmenovala Anna, no a on se tedy rozhodl, že naučí všechny lidi jak se s tou situací vypořádala a vymyslel Anduly.

No doufám, že jsem byla uspořádanější než jindy,

Mějte se nádherně lidi, moc mi chybíte

Esi

Jo, Jo a taky jsem se snažila si číst všechny ty debaty o volbě prezidenta, ale náš školní internet mi vzkázal toto:

Nevím jak moc se k tomu chci vyjadřovat, ale jedna věc mi vrtá hlavou. Když nikdo nebude volit ty lidi co nejsou příliš jistí na výhru, jak se někdy do politiky dostane někdo jinej?

Jste úžasné publikum, lidi, kuju moc :)

Drazí lidé, budete mi chybět...

aneb zítra odjíždím zpátky do země špaget.

Co napsat? Byla jsem tři úžasný týdny doma a všem se kterýma jsem se setkala strašně moc děkuji. Pamatuji si, že hodně mých spolužáků si vždycky stěžovalo, že už si nemají doma o čem povídat se svými “bývalými” kamarády, ale mě se tohle nikdy nestalo, za což jsem vděčná. Tohla všechno mě ovšem dovedlo k více a více přemýšlení o mých univerzitách. Ano, hlásím se do Ameriky a do Kanady a tedy taky nakonec na Masarykovu Univerzitu, ale začnu od začátku jo?

Cesta domů byla dlouhá a pak nás na chvíli navštívila Katarína a pak to všechno začalo...trhy, cukroví a pak taky Vídeň. Jo, jeli jsme se na den podívat na trhy do Vídně, protože jsou prý vyhlášené. Vídeň je velikánská, v Brně jsou docela malé domy ve srovnání s Prahou a v Praze jsou docela malé domy v porovnání s Vídní. Všechno bylo takové honosné a taky čisté. Co mě uchvátilo bylo že měli automaty na jízdenky uvnitř šalin, ale zase jsi potřeboval mít drobné, takže jsem se musela ptát kolem. U nás (tedy v Brně myslím) jsou trhy hodně o jídle a taky o ručních pracích. Tam je to taky hodně o jídle (ale věřím že je to tak všude) ale taky j tam mnohem víc Vánočních věcí a celkově je to tam větší, jiný a to je to za rohem...

                                          Po cestě do Vídně jsme potkali sposty větrných elektráren

                                             zazimováváli tak i stromečky....

                                                   ...a moje sestra je samozřejmě anděl :)

                                                      i z blízka....

                                                  stejně jako maminka :)

                                         ...všude tam jezdili  povozy s koňmi..

                                                v polovině víletu vyšlo slunce

                                                    a osvítilo všechny lidi

                                                         a pak zase zapadlo :)

                                             takže jsem mohli vidět všechno to světelné znečištění

                                                  aji na stromech 

Chtěla jsem udělat spousty práce, ale jediné co jsem doopravdy zvládla je přihlásit se na všechny ty Univerzity, to by jste nevěřili kolik je s tím práce a papírování, ale jednou ta byrokracie asi musela dojít až ke mně, no tak teda už došla, takže se první týden ve škole asi zcvoknu abych zvládla to všechno dodělat, ale stálo to za to, nelituji...Jediné co jsem vážně zvládla dokončit byla filosofická esej na téma:

Jak vnímání člověka ovlivňuje jeho vztah k přírodě.

Na kterou jsem docela hrdá. Taky jsem našla movement, který se jmenuje Deep ecology a založil ji nor, který se jmenuje Arne Dekke Eide Næss a byl aktivní a úžasný a v jednoduchosti prostě říká, že jsme součát přírody a že nezáleží na tom jestli se prokázalo (nějak) že jsou zvířata/kytky/cokoliv inteligentní ale oni prostě mají tak i tak stejné právo na život, no když tak na to koukněte:

http://www.deepecology.org/

Je to strašně moc zvláštní psát Vám o tom co se stalo tady (trochu to taky nedává smysl ne, protože se to stalo tady a s Váma) takže Vám jen obecně napíšu že štědrý den byl úžasný a taky naplněný a šli jsme s rodinou na výlet a pak dlouho hráli stolní hry, a silvestr se taky povedl. Že jsem viděla Hobita a líbil se mi ačkoliv některé pasáže byly tuze zdlouhavé a nějak vážně nevidím důvod proč dělat takovou knížečku tááák dlouhým filmem, ale uteklo mi to rychle. Navštívila jsem všechny svý příbuzný, UWC studenty a prostě tak nějak všechno. Vyspala jsem se (alespoň relativně)!

                                   musím se pochlubit :)...tohle jsem udělala z keramiky

                                            a taky draka z rakú

                                            náš Vánočnií stromeček byl vždycky stejný
                                                to protože jsem protestovala by se změnil

                                             stromečkové zátiší :)

                                       Šťedrý večer! hrajeme hry :) !

                                        aji tady byl sníh (tedy né že byste to nevěděli) nejenom v Itálii

                                                   a led taky :))))

Tedy, opouštím Vás moc nerada, ale těším se do školy (a vím že tu taky budu opouštět dost nerada) ale já se zase brzo vrátím :)

Mějte se moc krásně lidi

pac a pusu

Esi

Verča se mi pokouší pomoct balit, moc to nejde :)