Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

středa 24. prosince 2014

První semestr druhého roku aneb reflekce za půl rokem

Prázdniny jsou přesně ten čas kdy mám čas se zastavit a popřemýšlet o tom jak jsem se vlastně ten poslední semestr měla, co se změnilo, a jak se cítím jako člověk (a jesli se ještě stále cítím být člověkem nebo ne :)). Tak bych s Vámi ráda sdílela jak se cítím a v co doufám do nového roku (protože já mám vážně ráda předsevzetí).
Tento semestr sice nebyl nároční akademicky ale mimo školu jsem měla docela hodně práce. Hlavně v prvních dvou měsících semestru jsem si vážně nebyla jistá jestli jsem se vůbec zastavila a kdy. Pracovala jsem když jsem jedla a dokonce se mi zdáli i sny o práci, což bylo vážně docela smutné, a tak jsem se v polovině semestru rozhodla že takto žít nechci a že taky musím najít nějaký čas pro Esterku a pro to co ona chce dělat mimo to co už dělá, a jsem ráda že se tomu tak stalo. Po dlouhé době jsem zase začala žonglovat a taky jsem s Hiyou a Kardelen začala každé ráno v 6 (!) dělat jógu. Našla jsem si čas na to jíst s lidmi (a nebo číst noviny, protože já ráda čtu noviny) a taky trávit více času s miny. A jasný že v tom nejsem dobrá a pořád nespím dost a pracuji příliš, ale taky si myslím že se pomaličku zlepšuji a to je dobrý první (ale ne poslední) krok.
Taky jsem přestala pít kávu a ještě stále jsem se k ní nevrátila, dokonce jsem přestala pít zelený a černý čaj protože ti taky obsahuji kofein ( a nebo látku s equivalentními vlastnostmi). To bylo dobře, protože mě to donutilo spát alespoň 8 hodin denně na to abych byla schopná fungovat. Myslím že přestat pít kafe bylo něco na co jsem vážně hrdá :).
Jinak mám pocit že jsem se neseznámila s mnoha novými lidmi, zato jsem se naučila spoustu o svých kamarádech s minulého roku a těch pár nových lidí co jsem poznala jsou úžasní. Chtěla bych věřit že jsem o trochu klidnější osoba a že nemusí být všechno po mém.
Ale třeba až se příště potkáme, tak mi řeknete něco úplně jiného,
Mějte se moc krásně,
Pac a pusu na čelo,
Es

Žádné komentáře:

Okomentovat