Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

středa 30. ledna 2013

A zase...Itálie

Vzhledem k tomu, že mi došlo alespoň 5 esemesek od mé mamky, jestli žiju, rozhodla jsem se napsat všem, že žiju. Takže: ŽIJU! Jo, a taky se snažím brát si k srdci Vaše rady z´takže si sednu posháním nějaké fotky a pokusím se uspořádat si myšlenky. Otázka jestli to bude fungovat.
Pokusím se začít od začátku. Tady Bářinu rodiče mě vzali do Itálie, takže jsem nemusela řešit, kolik toho beru, což vyústilo ve spousty cukroví a čaje v mém pokoji a taky ještě větši nepořádek. Ale večer mě Bářini rodiče do pravé italské restaurace. Myslím, že jsem zakusila mnoho a mnoho jiné kultury. (moje porovnání s Českem, může být tak trochu zaujaté, vzhledem k tomu, že jsem nikdy nebyla v drahé nobl české restauraci - ale ne že by mi top tak úplně chybělo)
Tedy v Italské restauraci jsou vždycky na stole tyčinky, kterých mlžete sníst kolik chcete a pak na začátek vám přinesou bruschetta con pomodori, což je vlastně taková opečená veka a na tom je pomazánka z bazalky a rajčat a to všechno Vám donesou ještě něž si objednáte. V takové restauraci se obvykle pije víno a voda v poměru 1:2 a všechno dostáváte v Amforách a se spoustou skleniček. Taky se musí jíst alespoň dva chody, protože je to tradice. Jako předkrm jsem měla mozzarela di buffalo con pomodori e oilo do olive. Což je vlastně strašně speciální Italská mozzarela, která se jmenuje “z buvola”, ale není (jak by taky mohla že?) s rajčaty a panenským olivovým olejem. Jako druhé jsem pak měla pasta a nějaká omáčka, což bylo taky moc super, ale v tu chvíli už jsem byla strašně strašně moc plná, ale dojedla jsem to! No a pak se !misí! Jíst desert takže jsem měla cremo catalagno, což je vlastně pochoutka z Florencie. A vypadá to jako puding, který se zapálí nahoře a pak sní, ale bylo to dobrý. No a na konci dostanete ještě čokoládky a kalendář.
Je to tvláštní mluvit tolik moc o jídle, že? Ale Italové jsou tuze hrdí na svoje jídlo, pořád dokola a o něm mluví a porovnávají jak se to dělá v různých částech Itálie. Teď jsem začali mít prezentace o Itálii v Italštině (dáva smysl ne?) a je to strašně moc zajímavé. Já jsem třeba udělala jednu o Umbrii a zjistila jsem že od tam byl dokonce třeba František z Assisi a Svatý Benediktýn, není to super? No ale taky mají kvantum jejich jídel, které nejsou najít nikde jinde. Tedy toliko k Italské kultuře.
Tedy, když jsem přijela, tak mi začala na chvíli tuze tuze chybět Česká republika, protože je to takové přece jenom jiné tady. Ale já to mám vždycky, takový přechodný období, kdy mi chybí to co jsem právě opustila. No a samozřejmě taky se na mě zhroutila všechna ta práce a tak jsem ji musela dodělat a taky navštívit všechny ty lidi a taky dořešit všechny ty univerzity a tak dále a tak dále, ale což...škole prostě potřebuje nějakou práci.
No alespoň jedna z těch všech mě potěšila. Dělala jsem můj experiment na fotosyntézu a její závislost na barvě světla, a takhle nádherně to vypadalo.
                                                Příprava správných barevných kombinací
                                         ten experiment mě prostě potěšil tím jak nádherně vypadal
                                           ...a detail...photosynthetizující řasa
Je pravda, že moje výsledky, nejsou zas tak dobré, protože naše vybavení není na úrovni výzkumu, ale stejně mě to strašně moc bavilo. Teď si ale musím sednout a napsal svůj dlouhatánský lab report což se mi ale vůbec nechce. Což mi jenom přidává práci k tomu všemu co dělám. Třeba naposled jsem se rozhodla, že půjdu studovat biologii v lese, protože je to biologie a nakonec jsem se jenom procházela a koukala kolem na místa kde jsem ještě nikdy nebyla...
                                        Tradičný italský vesnice, červený střechy, moře a mrtvolné ticho
                                          ...ale ty západy slunce



Ale ten test nebyl zas tak špatnej nakonec...Jo a taky plánujeme jednu konferenci na příští rok a sháníme k tomu různé sponzory a tak což mi taky zabírá docela dost času. AS taky budeme mít trials, což jsou zkoušky na nečisto, které trvají dva týdny a pak asi umřu...ne počkat...pak vlastně budu muset jen na mnou zorganizovaný project week no a pak už se vážně uvidí. No a do toho mají různí lidé narozeniny, což znamená že jsem si sehnala veliký papír, uvařila čaj, pustila do slucháíte Tomáše Kluse a kreslila jsem a kreslila až jsem nakreslila jednoho velikánského slona a jednu velkou vodní želvu.
No a jak už to tak bývá, potřebovali jsme se setkat se všemi těmi lidmy. Takže jsme měli Československé povánoční setkání, na které shodou okolností přijel aji můj páťák,. Co právě studuje v Americe a taky pohádkovou noc s mojí třídou angličtiny, kdy jsme šli k naší profesorce do bytu a ona nám upekla muffiny a udělala čaj a pak jsme si četli pohádky. A samozřejmě nechyběla ani tutorial dinner s nějakým tím indickým jídlem.
Taky jsem podstoupila čtyřhodinový korz první pomoci ve kterém jsem se zvládla nenaučit nic nového, vzhledem k tomu, že jsme to všechno už předtím brali ve skautu, ale vyzkoušela jsem si znovu PCR na Andule. No a taky jsem se dozvěděla, proč se Andula jmenuje Andula (což je mimochodem ten panák na kterém se zkouší dýchání z úst do úst). No to bylo tak, že se jednou jednomu pánovi někde v Americe/Anglii utopila dcera, která se jmenovala Anna, no a on se tedy rozhodl, že naučí všechny lidi jak se s tou situací vypořádala a vymyslel Anduly.
No doufám, že jsem byla uspořádanější než jindy,
Mějte se nádherně lidi, moc mi chybíte
Esi
Jo, Jo a taky jsem se snažila si číst všechny ty debaty o volbě prezidenta, ale náš školní internet mi vzkázal toto:
Nevím jak moc se k tomu chci vyjadřovat, ale jedna věc mi vrtá hlavou. Když nikdo nebude volit ty lidi co nejsou příliš jistí na výhru, jak se někdy do politiky dostane někdo jinej?

pondělí 7. ledna 2013

Jste úžasné publikum, lidi, kuju moc :)


Drazí lidé, budete mi chybět...

aneb zítra odjíždím zpátky do země špaget.
Co napsat? Byla jsem tři úžasný týdny doma a všem se kterýma jsem se setkala strašně moc děkuji. Pamatuji si, že hodně mých spolužáků si vždycky stěžovalo, že už si nemají doma o čem povídat se svými “bývalými” kamarády, ale mě se tohle nikdy nestalo, za což jsem vděčná. Tohla všechno mě ovšem dovedlo k více a více přemýšlení o mých univerzitách. Ano, hlásím se do Ameriky a do Kanady a tedy taky nakonec na Masarykovu Univerzitu, ale začnu od začátku jo?
Cesta domů byla dlouhá a pak nás na chvíli navštívila Katarína a pak to všechno začalo...trhy, cukroví a pak taky Vídeň. Jo, jeli jsme se na den podívat na trhy do Vídně, protože jsou prý vyhlášené. Vídeň je velikánská, v Brně jsou docela malé domy ve srovnání s Prahou a v Praze jsou docela malé domy v porovnání s Vídní. Všechno bylo takové honosné a taky čisté. Co mě uchvátilo bylo že měli automaty na jízdenky uvnitř šalin, ale zase jsi potřeboval mít drobné, takže jsem se musela ptát kolem. U nás (tedy v Brně myslím) jsou trhy hodně o jídle a taky o ručních pracích. Tam je to taky hodně o jídle (ale věřím že je to tak všude) ale taky j tam mnohem víc Vánočních věcí a celkově je to tam větší, jiný a to je to za rohem...
                                          Po cestě do Vídně jsme potkali sposty větrných elektráren
                                             zazimováváli tak i stromečky....
                                                   ...a moje sestra je samozřejmě anděl :)
                                                      i z blízka....
                                                  stejně jako maminka :)
                                         ...všude tam jezdili  povozy s koňmi..
                                                v polovině víletu vyšlo slunce
                                                    a osvítilo všechny lidi
                                                         a pak zase zapadlo :)
                                             takže jsem mohli vidět všechno to světelné znečištění
                                                  aji na stromech 
Chtěla jsem udělat spousty práce, ale jediné co jsem doopravdy zvládla je přihlásit se na všechny ty Univerzity, to by jste nevěřili kolik je s tím práce a papírování, ale jednou ta byrokracie asi musela dojít až ke mně, no tak teda už došla, takže se první týden ve škole asi zcvoknu abych zvládla to všechno dodělat, ale stálo to za to, nelituji...Jediné co jsem vážně zvládla dokončit byla filosofická esej na téma:
Jak vnímání člověka ovlivňuje jeho vztah k přírodě.
Na kterou jsem docela hrdá. Taky jsem našla movement, který se jmenuje Deep ecology a založil ji nor, který se jmenuje Arne Dekke Eide Næss a byl aktivní a úžasný a v jednoduchosti prostě říká, že jsme součát přírody a že nezáleží na tom jestli se prokázalo (nějak) že jsou zvířata/kytky/cokoliv inteligentní ale oni prostě mají tak i tak stejné právo na život, no když tak na to koukněte:
Je to strašně moc zvláštní psát Vám o tom co se stalo tady (trochu to taky nedává smysl ne, protože se to stalo tady a s Váma) takže Vám jen obecně napíšu že štědrý den byl úžasný a taky naplněný a šli jsme s rodinou na výlet a pak dlouho hráli stolní hry, a silvestr se taky povedl. Že jsem viděla Hobita a líbil se mi ačkoliv některé pasáže byly tuze zdlouhavé a nějak vážně nevidím důvod proč dělat takovou knížečku tááák dlouhým filmem, ale uteklo mi to rychle. Navštívila jsem všechny svý příbuzný, UWC studenty a prostě tak nějak všechno. Vyspala jsem se (alespoň relativně)!
                                   musím se pochlubit :)...tohle jsem udělala z keramiky
                                            a taky draka z rakú
                                            náš Vánočnií stromeček byl vždycky stejný
                                                to protože jsem protestovala by se změnil
                                             stromečkové zátiší :)
                                       Šťedrý večer! hrajeme hry :) !
                                        aji tady byl sníh (tedy né že byste to nevěděli) nejenom v Itálii
                                                   a led taky :))))
Tedy, opouštím Vás moc nerada, ale těším se do školy (a vím že tu taky budu opouštět dost nerada) ale já se zase brzo vrátím :)
Mějte se moc krásně lidi
pac a pusu
Esi
Verča se mi pokouší pomoct balit, moc to nejde :)

čtvrtek 13. prosince 2012

...A padal sníh...

                                                  ..tak to vypadalo z okna Lucchese...
                                                        ....náš hamak :)...
                                                    ...a před Lucchese :)...
...začal přesně na Mikuláše
...začal přesně v ten moment kdy jsem zpívali Jingle bells Slovinské Ambasadorce
...začal přesně v tu chvíli kdy jsme se vydali seznámit se z lokálními lidmi
...začal a nepřestal až do druhého rána
Tedy ano, už i do Duina přišla předvánoční nálada...vlastně už se tak trochu rozpustila a rozutekla se všemi těmi lidmi co včera a dneska po-odjížděli, aneb...I já se chystám domů.
Abych pravdu řekla, nic moc zas tak zajímavého se nestalo, jen pár věcí, které stojí za zmínku.
1. Byl tady Sant Nicolo day. Minulý rok to bylo organizováno místní komunitou a byla tu stage a paní které zpívala a pak přišel Mikuláš, letos se mí velmi chytří spolužáci rozhodli tuhle iniciativu převzít a dopadlo to katastrofálně. Nejen že jsem zničili důležitý italský svátek ale taky jsme ještě trochu víc rozbili ty vztahy s komunitou. Žádný Mikuláš, žádná dětská hudba...jen podivné zámořní tance, které se prostě k téhle příležitosti moc nehodí a diskotéková muzika...Duinessi odcházeli rychle a zklamaně.
2. Zpívali jsme koledy od domu k domu, což by se dalo považovat za at least malou kompenzaci Mikuláše. Byli jsme jenom malá skupina lidí chodících po Duino a zpívajících bez výhledu na výdělek, takže jsme dostali hromadu sušenek a čokoládek. Jenou jsme zatočili do takové malé uličky a tam byl nááádherně vyzdobený dům s betlémem a anděli, tak jsme zazvonili a začali zpívat a ta paní plakala a plaka a pak nás všechny objala. A vlastně to bylo tuze příjemné.
3. Po koledách jsem měli Open Mike a po něm koulovačku...až na to že si Paola rozbila kolem oka to bylo super. Pro spousty lid to byl první sníh v životě, takže je to potěšilo ještě mnohem více :). takže jsem skončila úplně mokrá i se svojí novou mikinou....
4.....kterou jsem dostala od Barči, mojí prvačky. Je to ta úúúúžasné s UWC na zádech :)
5. Psali jsem dopisy pro Amnesty International, takže jsem se dozvěděla že třeba v Namibii mají veliký problém s ropným znečištěním, že aktivistka za lidská práva byla zavřena v Iranu a taky jak je to s Libií. Máme tady kluka z Libie - Bilal, který se aji účastnil revoluce a je strašně zajímavé ho poslouchat...
6. Měla jsem svůj poslední tutorial lunch, kdy jsme měli tři dezerty což bylo úžasné a taky jsme mluvili o volbě nového prezidenta v Mexiku a problémech které to přineslo, kdyžtak na to koukněte, je to vážně zajímavé
7. Navštívila jsem Nike Price (headmaster) v jeho domě a tak jsem si půjčila Terry Prattchet knihy v angličtině a ozdobila jsem s nimi Vánoční stromeček.
8. Dokončila jsem svoje přihlášky na Univerzity, takže teď jen čekám kde mě budou chtít :)
9. Viděla jsem pohádku DR.SSeus The lorax, což je jedna z nejchytřejších animací mého posledního roku, vřele doporučuji, tady je link:
10. Měla jsem vycházku na Rilke Path s Katarínou a tyhle fotky tam vznikly :)
                                                         Já a Katarína a kus Duina :)
                                                  ....a pak jsme našli zapalovač
                                                  tak se  sním Katarína musela vyfotit
                                                ...no a já tam byla taky...
                                                          ...všude možně :)...
                                            ....a Katčiny byli všude :)...
                                              ...poslední a zároveň první sníh ...
                                         ...a náš hippie sněhulák :))..
A hlavně jsem se tak nějak obecně cítila velmi UWC, mluvila se spoustou nových lidí jako je Bilala, Vishaal (JAR), Sydny (USA) a tak obecně. Měla spousty čajů se spoustou lidí a tak...jo a taky jsem vyprovodila asi většinu lidí na autobus, zatímco já jsem si to naplánovala tak chytře že tu čekám až do pátku do večera, ale co alespoň udělám spousty práce a pak...
....pak...
hurá domů :)
Už se moc těším :)
Pusu
Es

neděle 2. prosince 2012

Co najdete v krabici?

Tohle je úúúžasný project nějakého pána, stojí za to se na to podívat :)

http://www.npr.org/blogs/krulwich/2012/11/29/166156242/cornstalks-everywhere-but-nothing-else-not-even-a-bee


...a svítilo sluníčko...

...ale začala zima :). Esterka konečně dopsala svoje (doufejme) poslední přijímačky na vysokou, dokončila (skoro) všechny eseje, uklidila si v pokojíku a sedla si, že napíše zpátky do republiky...pravda, musela najít diář, aby zjistila co se vlastně stalo...
Naposled jsem vám psala po SAT a před všemy možnými dedlinemi. A já je všechny zvládla! V pondělí jsem dopsala EE - nakonec má 15000 slov se vším všudy a 57 stránek, takže je to vlastně taková malá knížka o tom jak nepěstovat rostlinky :). Jo a taky organizuji project week v Maďarsku na taková jedné farmě někde kousek od Balatonu, kde mají úplně nádhernej typ dobytku: jmenuje se to Hungarian Gray Cattle a tady je fotka...no nejsou rozkošní?

No a jinak jsem si říkala jak po SAT bude všechno fajn, jak si budu povídat s lidma, koukat na filmy a tak si nějak obecně užívat života, ale s tím jsem se přesně netrefila do chutě učitelů. Takže jsem na další dva týdny dostali jeden biologickej self design na napsání velikánský test s Chemie, Biologie a Matematiky no a taky ToK essay. ToK je obecně takový předmět, v překladu asi Teorie Poznání, kde se diskutuje o tom jak vlastně vím co víme a proč to vím a tak dále...Já neříkám, že to není zajímavé, jen mi to čas od času přijde takové moc zbytečné. Není hlavní že vím co vím než jak to vím? (s podmínkou že to jak to vím neovlivňuje to poznání které mám...) a tak můžeme jít do nekonečna. Nejdříve jsem chtěla psát na téma “Ethical Responsibility”, ale nakonec jsme si vybrala tuhle hlavičku:
2.Only seeing general patterns can give us knowledge. Only seeing particular examples can give us understanding.To what extent do you agree with these assertions?
Tak a na to mám napsat 1600 slov...tak uvidíme, vlastně už mi chybí jenom závěr, ale už fakt nevím co bych tam napsala.
No a taky jsem tuhle sobotu psala SA II Subject test z Matematiky a Biologie. Což o to ona ta matematika byla v pohodě, ale ta biologie ne tak docela. Je potřeba si zopakovat strašlivé kvantum informací a zapamatovat si všechny části mozků a kořenů a bůh ví čeho, ale nakonec se mi to docela povedlo. Jo a když už jsem u těch škol a tak, tak jsem dopsala (skoro) všechny eseje na univerzity, nakonec se hlásím do US a do Kanady a ani nevím kam bych chtěla víc tak spíš uvidím kam mě vezmou a pak kolik peněz mi nabídnou. Ale tudle jsem se dívala na jednu univerzitu v US, která se jsmenuje Colby a ti mě můžou třeba poslat na rok do Vietnamu pracovat někde tam slidma, no není to super?
Jo a taky jsem psala svůji úplně první maturitní zkoušku, myslím, že nejednoduší to bude, když to přirovnám k maturitní eseji. Protože maturita a IB se rovná, alespoň v tom časovém a významovém smysli, ale myslím, že obsahem je to něco úplně jiného.
Jo a taky tu máme dlopuhosáhle diskuze o tom jak moc se soustředíme na UWC idee a jak moc na školu a co pro co obětujeme a tak...což je správně, samozřejmě by se to mělo probrat, a je dobře že lidi vyjádří s vůj názor, můj problém je, že to nikdy nikdy nikdy nedojde k žádnému výsledku...všichni si postěžují a pak se vrátí zpátky ke své učebnicy...a taky když ten názor co je je trochu jiný než názor většiny tak je to špatně a všichni jsou úplně naštvaní a tak...je tu prostě díra mezi realitou a ideami, ale to je asi všude, jen mlůže být menší nebo větší.
Ale skončeme se školou, Taky jsem například byla v Raveně, což je nádherné město kousek pod benátkami. Je významné hlavně syými mozaikami z ranně křesťanského umění. Bylo to strašně zajímavé - třeba Ježíš byl zobtrazemn jako napůl žena a napůl muž, a všude byli mušle a tak...a taky ti lidi museli být úžasně trpělivý, když skládali všechny ty kamínky vedle sebe. A pak jsme tam se Sebastijánem (prvák ze Slovinska) našli bleší trh,tak jsme se probírali starými fotkami a pohledy.
                                                   Nejkrásnější kostel v Ravenně
                                      Hrobka bohatého rodu....podívejte na ty jantarová okna !
                 Tp je strašně moc zajímavé, Ježíš byl oblečen jako král, ale zobrazen jako pastýř
                                                       Moje oblíbená část - jehňátko
                                               Matteo z Itálie
Jo a taky je tady project který se jmenuje MONDO 2000, kde jezdíme do různých Italských středních škol a děláme workshopi o imigraci a rasismu. Je zajímavé vidět jak jiné školy mají jiné názory a tak, takže třeba na střední to bylo úplně jiné naž na gymplu a tak. A taky jsem se tam docela dobře naučila italštinu (ne že bych teď z ní skoro nepropadala :). No a potom budeme spolupracovat s lokálními organizacemi pro integraci immigrantů, se všemi těmi názory co jsme posbírali.
A taky jsme měli oběd s našimi bezdomovci a pak pizzu s mími co.studenty a bylo to úplně super. Je tam jedem bezdomovec, kterýá si mě strašně moc oblíbil a vždycky mě něco donese, tužku, řetízek a min ule mi donesl jeho fotku. A obecně mám tenhle rok svůj social setrvice moc moc moc ráda a vždycky se těším až ty lidi uvidím a popovídám si :)
Když už jsme u toho jídla tak jsem měla tutorial dinner, která se mi zas až tak nelíbila, protože jsem byla unavená a ti lidi tedanemluvily o ničem zajímavém, ale měli sjme úžasné malajské jídlo :) A taky jsme měli residencve dinner, která byla mnohem mnohem úžasnější, kdy jsme měli čínu a halušky a pak asi čtyři dezerty a já si to strašně moc užila a pomáhala jsem vqřit ty halušky a tak obecně to byla jedna z nejúžasnějším společných večeří :)
A dneska máme Československý oběd. Vždycky se sejdeme u Juliuse (učitel Matiky a Residec tuto Lucchese) a každá něco uvaříme a pak tam ztrávíme strašně moc času. Dneks a máme zelňačku, žemlovku a vanilkové rohlíčky, které dělám já :) Takže až přijde Barča tak se zvednu od práce a půjdu péct :) Jo a taky dneska večer dělám prezentaci o Global Warming a jestli to existuje, nešla jsem tuhle zajímavou stránku:
Jinak přidávám pár fotek z mého normálního života a těším se až vás za dva týdny všechny uvidím

pac a pusu Esi



                                                       Vyzdobili jsme si dveře :)
                                               Západ slunce :) z našeho balkonu
                                                              Náš balkon
                                                       můj stůl a....
                                                     ....AKVÁRKO
                                                              A taky Aisté :)