Via Ferrata :)

Ahoj ahoj,
čtvrtek byl velmi hektický den, shromáždila jsem většinu věcí, kterou jsem potřebovala na ferraty, a byla šťastná, že všechno můžu všechno dát do vanu a věnovat se všem svým úkolům, které nám učitelé dali s pocitem, že máme volný víkend (ona taky většina lidí měla, ale co :)). No v 1 hodinu jsem šla vesela spát s pocitem, že zítra rozhodně nic nevylezu. Ráno jsme se sešli v 6:45 před Fore (alespoň jsem to měla blízko). Bylo nás dohromady 19 - 16 studentů, 2 učitelé a jeden instruktor. Vůbec nevím, jak dlouho jsme jeli, protože jsem celou cestu spala. Když jsme vystoupili na parkovišti, připadalo mi nějaké povědomé, ale vzhledem k tomu, že všechny hory v Alpách jsou si podobné, nevěnovala jsem tomu moc pozornosti. Oblékli jsme si všechny potřebné věci a vyrazili nahoru. Přišla jsem si strašně moc odolná, protože jsem cele ferraty prochodila jenom v tričku a tříčtvrťácích, zatímco všichni ostatní měli bundy a mikiny. A taky jsem zjistila, že na tom nejsem fyzicky zas tak špatně, byla jsem vždycky ten kdo čekal :). Prostě všechno bylo super, bavila jsem se s Ximenou a Nancy (druhačka ze Singapuru) a užívala jsem si.
Smutné bylo, že na přesně této ferratě jsem už byla před rokem, takže to nebylo zas tak překvapující, ale stejně to bylo krásný. Večer jsme potom přijeli do chaty, kde jsme bydleli. A italové uvařili večeři. Zjistila jsem, že jídlo v menze není tak skvělé, jak jsem si myslela :). Měla jsem pastu s pestem a salát, bylo to úžasné a pak sýr. Měli něco jako hodně hodně velké kolo hermelínu, který byl tak tisíckrát lepší něž hermelín. Potom jsme měli oheň a šli brzo spát, protože jsme byli všichni strašně moc unavení.
Další den jsme prvně šli nějakou strašlivě nudnou ferratu, ale dobře jsem si popovídala a bylo to plné krásných výhledů. Na vrcholu jsem pak potkala skupinku Čechů kdesi od Prahy a byla jsem ráda, že zase slyším češtinu. Druhá ferrata, která ten den byla, byla jen pro lidi, kteří měli dostatek energie, takže nás šlo míň. Byla úžasná, dobře byla plná žebříků, ale byla plná adrenalinu a nahoře to bylo krásný. Celý druhý den jsem koukala na ferratu di Rose, kde jsem byla minulý rok. Někteří z nás (už jenom 4) šli pak domů po svých a bylo to skvělé, viděla jsem vodopády a všechno. Večer jsme pak měli gorgonzolu (myslím), což je skvělý sýr a nějakou speciální italskou buchtu z pánvičky - něco jak tlustá rozkrájená palačinka a marmeládou :). Poslední den už jsem byla ráda, že nejdeme nic dlouhého, ale nakonec to dlouhé bylo :). První ferrata v pohodě, ale druhá nás zavedla úplně na druhý směr od lanovky, kterou jsme se měli dostávat domů a pak jsme měli hodinu na překonání tří údolí, ale stihli jsme to a pak ten pocit, to bylo skvělé a pak na Forre a pizzu. Když jsem se vrátila tak jsem teprve poznala, s kým jsem se hodně zblížila - především když jsem uviděla Elou, Namuun, Katarínu a Peymana, tak jsem byla hodně šťastná. Myslím, že tento výlet mi dal víc než jenom zážitek, ale i nové kamarády :).
V pondělí jsem se vrátila do normálních pracovních kolejí, za zmínku nestojí asi vůbec nic. Dnes jsem měla sustainibility gropup, organizujeme otevření další rezidence se solárními panely, tak se těším, a já se začnu starat o olivovník - nemám páru jak se to stříhá, nějak to zkusím a doufám, že neumře. Za chvíli půjdu za Katarínou zkonzultovat moji esej o 11. září. Jo a ve WL čteme knihu - nerouzumím ani slovo, tak budu muset najít překlad. Těším se na prodloužený víkend - konečně dodělám všechny věci do školy a zkompletuji to, např.: už dva týdny se chystám do knihovny a pořád nic: )
Jo a samozřejmě tu jsou fotky z výletu :

                                   Vždycky když jsem chtěla vyfotit Nancy, ona musela vyfotit mě :)

                                            Mauric z Německa - náš "dvorní fotograf"

                     Anne - profesorka chemie, nechápu jak může být tak energická v tolika letech

Já někde

A konečně Nancy

                                                              Carlo - instructor

                                                           Peter z Itálie v Kuchyni

                                                            Maya z Dánska s banánem :)

                                                                  Náš nádherný oheň

                                           A nádherná hora - a mraky putující na oblohu :)

                    Vypadá to jako před plakátem, ale je to opravdové, na nejvyšším vrcholu co jsme byli

                                                                     Já a Nancy

Přijdu si strašně egoiistická, ale další má fotka :)

                                                                   Xiména - Peru

Nádherná jezera kolem kterých jsme šli

                                                                Ferrata di Rosse (doufám :))

Peace one day a další aktivity

Ahoj,
samozřejmě jsem nestihla svoji lhůtu týdne, takže jsem strašná a prohrála jsem se Sokolem sázku (nemám páru o co :)), ale píšu!! A jenom o dva dny později. Abych pravdu řekla, moc si napamatuji úplně všechno, takže se pokusím napsat alespoň něco. Myslím, že úterý jsem se snažila učit a pak se někde zakecala, ve středu jsem pak měla první Thuther Math (nevím jak se to píše - nějak se to přeložte - tohle je takový random) a bylo to úžasné, je to přesně to, co od matematiky očekávám - naučení se nových věcí, pochopení jak to funguje. Náš profesor má 78 (?) a je z Arabských Emirátů. Mluví na nás napůl francouzsky a strašně moc mumlá, takže mu moc nerozumím, ale čísla jsou všude stejná, takže v pohodě :). Ne, vážně, je to skvělé. A taky bych vám chtěla oznámit, že naše profesorka z Matematiky je ...já nevím, jak to říct hezky - první pravidlo, které nám řekla, bylo špatně a pak neodpovídaly výsledky logice, všichni to přijali, jen já se ptala a ptala a nakonec jsme zjistili, že pravidlo i výsledky jsou špatně a ona to musela opravit - toliko k naší úrovni matematiky HL...Ale vzhledem k tomu, že je tu TM, jsem spokojena.
Čtvrtek je můj nejhektičtější den...Nejdříve škola s biologickým tripem - to bylo skvělé - šli jsme do lesa a Max (nejlepší učitel, kterého mám - jeho hodiny jsou jak destiminutovky, i když je to 55 minut) vysvětloval,  jak postupuje succession a co je scree, grassland...a taky vzal zmrzlinu a každej jsme dostali...no z biologického tripu jsem teoreticky měla jít na oběd, ale to jsem nestíhala, protože jsem pak musela být převlečená a nachystaná na climbing. Takže jsem si vzala jogurt a rohlík, což jsem snědla po cestě a stihla to. Na climbingu jsme se učili, jak se chodí ferraty, a já se snažila všechny věci anglicky a teď to samozřejmě znova nevím :), ale co. Pak jsme šli nějakou cvičnou ferratu, jediné, co na ní bylo cvičné, bylo to, že byla 2 metry na zemí...jinak to bylo docela vyčerpávající. Šli jsme to asi hodinu a půl a celou dobu pařilo slunce. Dvě slečny - jedna z nich byla Emily - se tam zhroutily. No ale já jsem došla, šťastně unavená a spěchala jsem na TM, kam jsem došla samozřejmě o půl hodiny později (ale už mám dopsaný sešit - to jsem dělala v nějakém frree bloku) ale budiž. Mistr Shery nám na konci každé hodiny dává čokoládu :). No a pak večeře, kterou jsem nejedla, jak jsem byla v časovém pressu. No a v 8 jsem si vesele sedla na školu a něco udělala. Pátek, krom toho, že jsem byla úplně mrtvá, jsem konečně konečně nemusela dělat nic do školy, tak jsem se flákala s Kačkou a Namuun a tak, a prostě si to užívala a večer se pak dívala na film Rio - skvělé. V sobotu jsme s Kačkou vyrazily nakupovat do Emisfera v Monfalkone - musela jsem tam koupit cosi na Ferraty (ale o tom za chvíli) a něco EE Budimu, páč jsem zjistila, že má ráda hlavně kafe a čaj :). Vlastně někdy předtím jsem jí připravila první překvapení na postel. Vypadalo asi takhle:

 No a koupila jsem si nějaké sušenky a čokoládu - myslím, že to je první věc, kkterou jsem našla levnější než u nás v Česku a taky jediná :) - no a zprávu o tom, že mi může nechat zprávu v holubí díře (pirátský překlad) a našla jsem tam sušenky a krásnou zprávu. Teď mám připravených 20 balíčků čaje a na každém bude napsáno N dní do EE a na druhé straně nějaká pozitivní zpráva. Doufám, že to stihnu dneska, ale nevidím to, nevidím. No a odpoledne jsem se pustila do domácích úkolů a večer se s Kačkou dívala, jaká bude mše. V neděli jsme šli na mši a bylo to krásné, mají tady něco jako dětský sbor a hrajou u toho na kytary atd atd...a rozuměla jsem!! ne jak minulý týden na italské :). No a pak jsem celé dopoledne proseděla nad jazyky a celé odpoledne jsem chtěla prosedět nad biologií, ale padl net a já ho potřebovala k vypracování, tak jsem si povídala a tak, ale net ne a ne naskočit. Nakonec mě zachránil Shannan, když mi půjčil svůj mobilní internet a já to mohla vypracovat. Seděla jsem nad tím do jedné do rána a pak jsem byla v pondělí mrtvá.
Pondělí - nejhorší den týdne - škola byla v pohodě, biologii, kterou jsem měla, jsem nějak odprezentovala (i když má angličtina byla velmi, ale velmi strašná). Colledge lifo jsem přežila jan díky Nině (odněkud z Afriky), která mě budila a budila. Assembly jsem upřímě prospala a tutoiral meeting docela taky. A pak jsem šla spát a nedělala nic do školy krom věcí na další den. Spala jsem 11 hodin. No a včera jsem byla konečně vyspaná, škola byla sranda a pak byla Sustainibility group - má creative aktivita, he, já jsme vážně lucky, protože ve středu jsem nemohla a oni to přesunuli na úterý :)) a večer tutorial dinner u Bridget. Bylo to nádherný. Bylo nás tam 12 i s manželem Bridget a jejím synem - Aurynem - on je úplně úžasný a mluví tuze vysoko. Celou dobu jsme si povídaly, jedli pizzu a fondue :) Měla jsem z toho skvělý pocit, po cestě na Fore jsem v Tuttidi koupila něco na Fore breakfast. Jo a pak jsem šla za Kačkou a nějak jsme se zakecaly a já přišla na Fore až o půlnoci (což je hodinu později než bych měla) no a jak na potvoru tu byl DSimone a viděl mě, ale dal mi jenom varování. Pak jsme koukali na přátele a já vytuhla opřená o Shanona.
Než začnu něco o OPD, povím vám ještě o Ferratách a mém trápení s tím :). Ne těším se, ale musela jsem obejít lidi a ptát se, zda někdo nemá spacák, či teplé ponožky a tak. Teď zrovna sháním baterku a mám na to tak 24 hodin. A jeli jsme koupit boty. No, jenže to byl nějaký strašně moc unavený den a já zaspala u mě v pokoji, takže mě musel vzbudit Nancy a všichni na mě čekali, ale v pohodě. Celý climbing vede Anne, což je taková moje idolka z profesorů - je docela stará, učí chemii, dělá climbing a tak a já se jí tak trochu bojím, takže jsem taková nervozní a ještě jí moc nerozumím. Ale překládám pro ni něco do češtiny. Ale to bude dobré!!
No a dneska byl Peace one day - to znamená, že jsme na sebe ještě hodnější, no prostě to slavíme. Nejdříve jsme měli Fore breakfast. Všichni (s dobrou vůlí) jsme se sešli a seděli v kruhu na zemi - každý něco přinesl a společně jsme to snědli. Pak bylo další Asembly - zabít ty lidi - a pak tady byla finská premiérka a povídala nám, co všechno zažila, když jezdila po světě, a bylo to vážně zajímavé, tedy alespoň pro mě. Namuun vedle mě úspěšně vytuhla. A pak byly workshpy. S Eloou jsme se šly podívat na to, jak vypadaly zákopy v první světové, bylo to skvělé. Chodili jsme nádhernou přírodou a celou dobu jsme mluvili a mluvili a samozřejmě občas jsme vlezli do nějaké díry, která bývala zakopem. Tu jsou nějaké fotky.

                                                                          Eloa v Bunkru

                                                            Eloa a Saša (Alexandro)

                                                                 OK já v nějaké jeskyni

 

Já a Eloa (aby Eloi nebylo málo :)) ne ona je fakt zlatá

                                                   Kerstin (má antioblíbená učitelka aj a Helen)

                                                             Tyto značky jsou tu všude...

                                                                      A konec výletu...Potom jsme skoro nestihly oběd na Fore law, ale bylo to skvělé, měla jsem pizzu, tortilu a mozzarelu a pak nám přinesli melouny a oni ty slupky házeli do koše se vším nerecyklovatelným - oh bože, já bych je zabila - to máme mít nějakou tu sustainibilitu!!! Tak jsem si vzala černý pytel a obcházela lidi a sbírala slupky, za což jsem dostala pochvalu od Maxe, ale ztratila mnoho mnoho času. Celý pytel jsem pak odnesla na Ples do zahrady a hodila na kompost, přičemž jsem ulomila dveře :) a pak jsem šla na Palu pro tričko na show a zjistila, že mi chybí kalhoty, takže jsem běžela až do Lucheze (nejvzdálenější rezidence až v portu) a od tam zpátky a pak do sprchy a pak být v 15:00 na Piaze. A já tam byla, všichni se mě ptali jestli jsem OK, když jsem se vydýchávala. Seděla jsem s Burdžu a povídala si. Hodně lidí mělo kroje, ale já nemám kroj, takže jsem byla normálně, ale byla nás tak polovina. A pak jsme dojeli do Terstu a dostali každý stát jednu vlajku. Bylo to poprvé co jsem se opravdu cítíla Češkou (moravankou) a byla jsem hrdá, že jí opravdu jsem.

Bylo to nádherný, jak všichni měli vlajky a mávali s nimi, všechno bylo barevné a úžasné :)

                                                 Katarína vypadala skvěle (jako vždycky :))
Pak byla Show. Vlastně jsem úplně vynechala, že poslední týden byly pořád nějaké tréninky. Já jsem dělala cups dance. Hej, to je fakt drsné, někdy vás to naučím, je to sranda, je to velmi velmi speciální rytmické předávání hrnků dalšímu člověku. Seděli jsme v půl kruhu as na treninzích jsme to jeli pomalu, tady to bylo rychle, velmi :) ale nikdo nic nezkazil :))) Potom tam byli nějaký další vystoupení a já byla až na Lombelico del mondo - kde jsem žonglovala s pojkama a strašně moc jsme si to užili. Pak jsme šli s vlajkama za pochodovou kapelou a nakonec házeli růže do vody. Bylo to strašně moc emotivní, moc. A já si uvědomila jak je to tu vlastně těžký, musíš akceptovat všechno někdy až přespříliš, musíš být pořád veselá a pořád s někým mluvit, nutí tě k tomu atmosféra a všechno. Ale většinou s tím nemám problém, jen teď po třech týdnech chci být sama, tak sedím v Daily roomu a poslouchám hudbu a těším se na další den, vážně. Jen v tu chvíli to bylo těžký, ale nádherný, strašně moc:

Mám takovou nostalgickou náladu, jak poslouchám totáče a znouzi a zvířata, chtěla bych vás všechny obejmout, a bavím se tu s Namuun o tom, jestli je to perfektní a já nejsem perfektní, protože já nejsem, měla bych dělat úkol do biologie a místo toho tu sedím a píšu toto a poslouchám muziku, ale je mi skvěle.
Mám vás velmi ráda, lidi
Vaše Esi

Má adresa - pište mi :)

Ahoj, jen rychlovka, už jsem konečně dodělala všechnu školu (a to jenom díky Raymondovi - sláva mu věčná atd...) takže jen píšu adresu. Je nádherný dostat dopis, protože konečně něco budu mít v holubníku (jak se tu říká přihrádkáím na poštu).

Adresa je:
UWC Adriatic
Ester Topolarova
Via Trieste, 29
34011 Duino (TS) – Italy

Děkuji a mám vás ráda
Esi

Velmi vyšťavující nevím jký počet dní

Ahoj, konečně jsem mezi tou vší prací a povinnými dobrovolnými aktivitama našla chvíli na tento blog a jsem ráda, protože už si moc nemůžu vzpomenout, co všechno jsem dělala. Začnu školou, to bude nejjednodušší. Ve čtvrtek to bude celý osmidenní cyklus a už teď jsem měla všechny předměty. Myslím, že jsem vám ještě nepopisovala angličtinu. Máme Kerstin, což je taková mladičká paní, která s námi hraje hry a velmi prožívá vyslovování. Jinak mám pocit spíš jako v mateřské školce, i když... zase domácí úkol byl docela hrozný, strávila jsem nad ním spostu času. Měli jsem ke každému písmenku abecedy napsat tři charakterová adjectiva (jen si to pěkně zkuste, nejde to! i když nakonec mi chybí jenom x - to mám jenom jedno). Jo a matematika je velmi, ale velmi nudná - máme nějakou novou učitelku - Fathio Sorayu - a je - já nevím, asi je to tím, že jsme každý na jiné úrovni, ale úplně. Kluk vedle mě - Yazan z Palestiny - má problémy s algebrou a Namuun musím taky hodně pomáhat. Ale co, jsme přece tolerantní škola :). Jinak budu chodit na Throu the maths - učí to nějaký starý člověk, který je tady snad od začátku nebo tak, a já vůbec nevím, jak vypadá. Domluvila jsem se s Paimanem z Izraele, že tam budeme chodit spolu. A poslední nový předmět, který mám, je Word Literature - to je předmět pro všechny, co tu nemají učitele na jejich jazyk. Probíráme texty a mluvíme o nich - což mě je docela naprd, protože nerozumím mnoha věcem z toho všeho. Ale časem dostaneme seznam knih v našem jazyce a musíme některé přečíst a napsat z nich dlouhatánskou práci :), ale těším se, až budu zase něco číst :)). Jo a ještě budu mít additiona english - pro ty, co moc nerozumí, s Rimou (skvělá profesorka, mám jí na WL), ale nevím kdy, to je mi záhadou :).
Jinak, abych zhodnotila ten týden (myslím z hlediska školy), byl  opravdu náročný. Jeden večer jsem prostě strávila tím, že jsem překládala anglická slovíčka v matematice - všechny typy množin, čísel a všeho možného... ale na druhou stranu jsem se seznámila  s mnoha novými lidmi, protože oni seděli kolem mě a pomáhali  - jsou zlatí - nevím, co bych bez nich dělala. A nějaký jiný den jsem strávila děláním praktika, které jsem udělala jenom díky Raymondovi (druhák z Hongkongu) a Shanonovi (druhák z Východního Timoru). Protože naše učitalka - Dima - má úplně speciální formu, jak to chce, ale teď už ji chápu a těším se na další praktikum (mmch tohle se mi vážně líbí)
Ale abych nemluvila jenom o škole. Byla jsem na hikingu s  skvělopu učitelkou Helen a jejím psem Jackem šli jsme až do Slovinska, viděli jsme nádherně Trieste a tak...prostě úžasné. A pak ve čtvrtek kayaking... asi v tom nejsem moc dobrá. Evidentně zabírám víc pravou rukou, takže jsem permanentně zatáčela doleva (doufám,. že ty strany nějak nekoním), ale bylo to zajímavé. Rozhodně bych to chtěla někdy zkusit zase. A hlavně instruktor byl skvělý a energický, strašně mě to ten den potěšilo. Nakonec jsem své fyzikální aktivity prioritně seřadila takto climbing-kayaking-hiking. A sláva, jsem přijatá do Climbingu. Já mám vlastně velké štěstí, že se mi to všechno tak vede :).
V pátek začali testovací session na creativ aktivity. Tady mě mé štěstí opouští. Strašně moc by chtěla do Sustainibility group - což je o ekologii a starání se o školní zahradu a tak, což jsou mé oblíbené věci. Ale je to ve středu, což je blbé,  neboť můj social servis by měl být především v pátek, a kdyby to nešlo v pátek, tak ve středu, takže nevím, jestli si ji můžu vzít. No, domluvím se s nějakým tutorem. Ale v pátek jsem byla vyzkoušet sbor a bylo to opravdu nudné. Zítra jdu na keramiku a pak fotografii a ve středu na Amnesty International (takže opět žádný čas :)), ale mě to baví :).
A sobotu jsem byla v Benátkách. Samozřejmě, že jsem si nějak nenaplánovala čas, takže jsem šla spát kolem jedné, protože jsme s Shanonem a Eloou a Namuun kecali, a pak ráno vstávala brzo, abych stihla bus. Pak jsem tam usnula v nějakém kostele :). Ne, ale bylo to úžasné - byli jsme tam s Henrim - profesor Word arts and cultures - a on ví úplně všechno, ale úplně. Věděl o všem všechno, o každém obraze a tak :). Viděli jsme spousty věcí, které jsem zapomněla. Ale taky jsme měli free time, kdy jsme hledali něco relativně levného na jídlo, což vůbec nešlo samozřejmě - v Benátkách. Nakonec jsem měla pizzu za 2,30 euro a dvě jabka ještě z republiky a samozřejmě zmrzlinu. Prostě je potřeba mít v Benátkách zmrzlinu. Šla jsem ve skupince s Gaborem, Kačkou a Lacim a úspěšně jsme se několikrát ztratili. Nejkrásnější bylo, když jsme potkali dredatého pána, co dělal velikánské bubliny. Mám ho vyfoceného, ale fotky dodám jindy, jen z Benátek jich je 300 a než je všechny protřídím... No a pak jsem byla asi v nejkrásnějším kostele, co jsem kdy viděla, ale nevím jak se jmenuje :), ale taky to mám někde napsané. No a na celou cestu Benátkami zpátky jsem měla jenom 1 hodinu a málem jsem nestihla loď :). V neděli jsem se pak relativně vyspala a byla se podívat na mši v kostele. Nerozumněla jsem vůbec ničemu, ale bylo to zajímavé. Mají tady jenom takový malý rodinný kostelíček. Zpívá se pouze vokálně, ale je to krásné. Potkala jsem tam spostu spolužáků a secondů. No pak jsme chtělio původně s Katarínou péct koláč - ale Tuttidi (obchod v Duinu) měl zavřeno, takže až v sobotu. Jinak jsem celý víken dělala školu, mezi tím mě někteří vytáhli na zmrzku nebo tak. Večer jsem se pak víc seznámila s paimanem a Davidem (je ze Zambie a jediné slovo které mě naučil je Miluji tě - Nakukondi :)) a jen jsme mluvili a pak šli na Luchese poslouchat koncert a tak...krása...
A dnes - což už je vážně poslední, co píšu, na mě dopadla všechna ta únava a to ostatní , takže po tom, co to dopíšu, jdu spát. Vzhledem k tomu, že každé pondělí je Colledge life - což znamená, že si povídáme o tom, jaké je to opustit rodinu, nerozumět si se spolubydlícím a tak, pak assembly - kde nám jsou oznámeny věci, co se dějou a budou dít, tutorial meeting - s naším tutorem o dalších věcech, kde se řeší úplně všechno. Třeba příští čtvrtek budeme mít tutorial večeři, na kterou se moc těším, druháci a Bridget budou vařit prvákům a časem se to pak vymění, nevím sice co budu vařit, ale budiž :))). A taky zrovna dneska byl Meeting abou EE Budies - to jsou druháci, kterým tajně dáš třeba na postel nějakou čokoládu a dáváš jim pozitivní přání a tak - protože oni píšou EE a potřebujou to :), oni ti pak o tvém "zkouškovém" pomáhají a ty zas o jejich. Mám slečnu, kterou mám strašně ráda, bydlí na Fore, poslouchá punk a vypadá úplně jak kočka, časem ji vyfotím, ale musím nějak nenápadně. No a já ji tajně budu dávat věci a tak, až na to, že nevím, co má ráda, tak to budu muset nějak odhadnout :)). Možná i časem zjistím, jak se jmenuje. To je největší problém.
Ještě poslední odstaveček, pak musím poslat mail ohledně climbingu a pak hurá do postele. Myslím, že má angličtina se rapidně zlepšila, ale stejně je to ještě strašné. Ale přestala jsem myslet na to, že musím mluvit anglicky a prostě mluvím, i když se mi čas od času stane, že začnu česky a pak mi nikdo nerozumí.
No, mějte se v republice nádherně, já jdu spát - sláva :). Dneska jsem měla co dělat neusnout ve filosofii - stejně jsem moc věcem nerozměla. Užívejte si a radujte se z podzimu, tu je ještě pořád léto, dlouhé a horké, tuze horké.
Mám vás ráda
Vaše Esi

První den školy

Ahoj,
vůbec nemám páru, kde jsem skončila minule, ale jediné, co mi opravdu utkvělo v hlavě, byly uvítací programy. A to do fyzických aktivit. Krásný, je jich tu hodně. Já jsem si na vyzkoušení vybrala climbing, hiking a kayaking. Tak se těším, úplně na všechno. Ale stejně jsem si skoro jistá, že budu mít climbing. Jo a byly to dny samých dobrých zpráv - zjistila jsem, že mám 30/30 z matematiky :), byla jsem strašně moc šťastná :), a taky opravdu budu pracovat s houmlesáky v Terstu a je to jiný den než climbing, takže můžu dělat obě dvě aktivity :). Potom byl úvod do Kulturního programu. Každý měsíc navštívíme nějaké italské město. Teď jedu 10.9 do Benátek a moc se těším :). Úvod vedl Henry - profesor TOK a Word arts and cultures - je úžasný, mluví skvěle a ví toho strašně moc.
V pondělí, tedy den před začátkem školy, jsme na Pale s Katarínou začali vyrábět scrable, ale pak byla večerka, tak jsem musela na Fore. Večerka funguje tak, že musíš být v jedenáct na své rezidenci, nic jiného. Takže jsem pak seděla v kroužku, kde byli primi i secondi, a mluvili jsme. Ten večer jsem vypila 8 hrnků černého čaje a pak vůbec nemohla spát :). Ne že bych šla do postele zrovna brzo, když jsem se naposledy dívala na budík bylo 2:30.
No a v úterý pak začala škola. Krom toho, že na Fore opět nebylo mlíko a já jsem objevila máslo a zjistila, že mi vážně nechutná, se nic zajímavého nestalo. Ale alespoň to mlíko už máme :). Celé ráno jsem nadávala, že mám první hodinu italštinu, ale nakonec to bylo skvělé. Naše profesorka je skvělá. Tu se učí jazyky tím způsobem, že se vůbec nemluví jinak. prostě přišla a začala mluvit italsky a ukazovala u toho a vysvětlovala. Vyhovuje mi to :). Jinak hodiny tu mají 55 minut a přestávky 5 minut, vražedné. Potom byla phylosofie, jen jsme mluvili a koukali jsme na kousek AI, musím se na to znova podívat, protože je to nádherný film. Jestli neznáte, koukněte se. Pak jsme dostali první úkol (uznávám, že je velmi krátký) - najít něco o některém českém filosofovi a zjistila jsem, že jich bylo hodně. Upřímně řečeno, už si ani nepamatuji, kterého jsem našla. Potom byla chemie. Původně jsem byla zklamaná, že nemám tu druhou profesorku, která je mi sympatičtější, ale ta naše je strašně moc hodná. Dostala jsem dvě velké tlusté učebnice a jedny malé tabulky a druhý domácí úkol. A hlavně spousty slovíček, kterým jsem nerozuměla. Potom byla biologie. Oh, to je tak úžasný profesor. Nerozuměla jsem všemu. Ale rozhodně jsme dostali 3 velké učebnice :) takže teď mám pět velkých A4 učebnic :) a časem Vám je vyfotím.
Když jsem se vrátila na kolej, sedla jsem si ke slovníkům a překládala a překládala, ale vytvořila jsem si nový systém. Každé anglické slovíčko si vysvětlím jinými anglickými výrazy. Alespoň přestanu mluvit česky. Mám s tím problém, protože myslím spíš česky než anglicky. Třeba se mi jednou stalo, že jsem se ráno asi třikrát pokusila Emily říct dobré ráno v češtině a divila se proč neodpovídá. Po obědě jsem měla první tester session na sport - climbing. Bylo to skvělé, jeli jsme mikrobusem ke skalám. Tam nám natáhli čtyři cesty a vysvětlili také ty věci ohledně sedáků, jištění. A pak jsme lezli, je pravda, že jsme spíš hodně čekali. Ale stálo to za to. A když jsem vylezla nahoru, viděla jsem nádherně táhnoucí se řeku a zelené louky a tak :) nádhera. Už se těším až každý čtvrtek půjdu lézt. Ale climbing je pouze letní aktivita, takže na zimu budu muset vyměnit. No a pak jen večeře a šli jsme na zmrzlinu. Myslím, že to co jsem měla, byla oříšková. Měla jsem strašně doboru náladu jak mi to všechno vychází. Pak jsme šli s Katarínou tančit a do Porta a povídali si a pak jsme vymysleli skvělou věc :) ale tu vám povím až opravdu vyjde.
Teď jsem dodopřeložila všechny papíry a už se těším do postele. Ale jedna otázka - Jak se tady cítím? Skvěle, lidi jsou super, ráda je potkávám, obzvlášť některé, jen bych chtěla víc rozumět, ale to přijde. Mějte se tam v republice nádherně a tak.
Vaše Esi

Ahoj, doufám, že si dobře pamatuji, kde jsem skončila minule. Takže, měli jsme první reflection time - něco jako čas pouze pro sebe nebo tak - psali jsme dopis sobě, který nám dají po Vánocích, jestli se něco změnilo nebo tak. Potom jsme hráli něco na styl hodně jednoduché šifrovací hry. Byla jsem s Lacim a Ljubou a až na to, že se ztratily nějaké papíry a konec nebyl, to bylo skvělé :). Potom jsme měli něco jako úvahu o stanovách UWC, seděli jsme v kroužku a bavili se o všem možném. Náhodou jsem se pokusila říct jednu větu, ale moc se mi to nepovedlo, i když myslím, že myšlenka tam zůstala. Jinak to bylo skvělé. Debatu "vedl" Job z Nizozemí a asi to bylo i přínosné. Většina lidí pak šla do Osmici, což je nějaký statek, kde chlastali (toliko k pravidlům), ale my jsme tu s Katarínou a Soňou zůstaly a mluvily jsme a leželi v gamacích. Vedly jsme docela zajímavou debatu o lesbách a gayích (asi jestli se to tak píše), Sonin sen je vymyslet způsob, jak by se dal vytvořit oplodněný zárodek pouze z jednoho pohlaví. Docela se s Katarínou nepohodly. Ale jinak skvělé. Jinak v Osmici se samozřejmě někteří opili a tu na Fore dokonce někdo zvracel, takže žádní idealističtí lidé nebo tak :).
Ráno dalšího dne bylo skvělé :). Měli jsme úvod do social servisu => chodili jsme po workshopech a tak nás s různými seznamovali. Nakonec bych asi chtěla pracovat s bezdomovci a nebo dělat s dětmi (hrát si a tak), ale ti bezdomovci by byli lepší. Přes mail jsme pak vyplnili nějaké formuláře a napsali motivační dopis (no nevím, jestli se mi to úplně moc povedlo) a odeslali. Vůbec nevím, kdy se dozvíme výsledek. Někteří pak jeli do Emisfera - nákupní centrum, ale já ne. Tak jsem přes skype konečně zavolala mamce, dodělala rozvrh a pak šla hrát na Palu (rezidence) na kytaru. Tam jsem potkala Katarínu a vyrazily jsme dělat kostýmy. Každý totiž dostal přiděleného super hrdinu a měl se za něho převléci. Já jsem byla Lara Croft (teď už vím, kdo to je :)) a Katarína Kole z Titánů. Takže jsem posehnala černé tričko bez rukávů, sluneční brýle a vyrobila jsem si pistol z nějaké větve. No a vypadala jsem přibližně takhle:

No a v takových kostýmech jsme šli do Auditoria, kde byla uvítací show. Druháci nám udělali spousty krásných představení - tance, hudbu a různé další věci. Bylo to skvělé. Pak tancovali úplně všichni a po desáté se všichni přesunuli do cafetérie naproti a tam to pokračovalo. Když jsem v jednu odcházela, právě přijížděli policajti, že tam prý někdo kouřil trávu.
A dneska jsem byla na hradě v Duino. Ja vážně nádherný. Procházela jsem ho s Namun a Yi z Číny, pořád se chtěli fotit :). Ne, vážně, až někdy budete v Itálii a nebudete mít co dělat, skočte si tam, protože je to vážně nádherný, opravdu. Tady jsou nějaké fotky:

                                                           Fore z oken hradu

                                                            Strašně moc lidí před hradem

                                                                Duino z věže
Po obědě jsme šli hrát karty a měli další work shopy. Jeden o recyklování a druhý o konfliktech a řešení. Bylo to složité pochopit, ale bylo to skvělé.

                                                               V menze

                                                                    V menze 2

                                                             A konečně Katarína
Mějte se tam v republice nádherně, páč já se tu mám taky, ale už se na Vás těším.
Vaše Esi

Další uspěchané reference...

Ahoj,
teď máme hodinu volno po všech různých věcech, tak se pokusím něco napsat. Takže, začnu tam kde jsem skončila. Po testech jsme měli Tutorial meeting s Bridget - jenom prváci. Zjistila jsem, že ačkoliv je tu veliká převaha slečen, jsem ve skupině se 4 chlapci. Bridget nám vysvětlovala rozvrh - tedy v mém a Laciho případě spíš snažila se vysvětlit. Abych pravdu řekla, pochopila jsem to až asi o tři hodiny později, kdy jsem nad tím zničeně seděla. Nejlepší bude Vám je ukázat, tak jsem je vyfotila :)

Já vím, že je to vzhůru nohama, ale nemám sílu na to, to řešit. Takže jistě chápete, že musím mít vždycky alespoň jeden předmět z jedné skupiny (1-6), ale vždycky musí být v jiném boxu (A-H), teď to zní docela jednoduše. Jo a místo předmětu ze šesté skupiny si můžu vybrat jiný. Můj výběr vidíte zakroužkovaný. Do pondělí, kdy je dead line přijímám připomínky :). Na tento rozvrh navazuje druhý:

Teď už to vypadá velmi primitivně, podle jména boxů mám hodiny. Ae když jsme to s Lacim prvně otočili, strašně moc jsme se zhrozili a dostali záchvat smíchu a pak to museli vysvětlovat Bridget. Když už jsme u těch papírů, chtela bych vám ukázat jak máme rozplánované dny a tak.

Není to nijak seřazené, ale doufám, že to zvládnete :). Tyto papíry jsou jako moje modla nebo tak něco. Akorát opravdu přemýšlím o pořízení hodinek. Na druhou stranu, když se ptám, alespoň se anglicky naučím čísla :).
Ale vraťme se ke dni, pak jsem potkala Katarinu a šli jsme k Portu, kde jsme seděly se Srby a tak a bavily se s nimi česky a oni s námi srbsky a pak spánek :).
Další den (čtvrtek) byl skvělý. Ráno jsem se začala dost bavit s Eloou (Brazílie) a i teď sedí vedle mě. Potom byla prohlídka laboratoří (a taky dělání fotek, ale to nebylo tak zajímavé). Bylo to super. Rozdělili jsme se na skupinky a postupně obcházeli laboratoře. Já jsem byla nejdřív v biologii a profesor je úžasný - Katarína o něm prohlásila, že je sexista a že musel být v mládí moc krásný :). Rozhodně hodně lidí namotivovl na biologii jako takovou. Potom jsem se byla podívat na EV system - musím přiznat, že profesorka EV je první nesympatický člověk tady, ani jsem moc neposlouchala, co říká, upřímně řečeno. A potom chemie, to bylo úžasné. Už se těším až ji budu mít jako předmět. Nádherné tlusté učebnice a tak, dokonce jsem rozumněla. prostě laboratoře jsem krásný, těším se tam. Potom jsem se šla podívat na Visual Arts, ale měla to ta stejné profesorka co EV a já jsem byla strašně moc žíznivá, takže z toho nic moc nemám :). Prostě byl to namáhavý den, protože potom jsme šli do Auditoria a strašlivě dlouho poslouchali dlouhé prezentace o všech humanitních předmětech a jak víte, vybrala jsem si Philosophy.
Na obědě pak jsem se seznámila s Namun - slečna z Mongolie a pak si s ní povídala prakticky až do IT Orientation - naše příjmení začínají na stejná písmeny, takže jsme byly spolu. Je to virtuózka, opravdu, hraje především na housle (už jsem ji slyšela a je to vážně úžasné) a na kytary, klavír, flétnu a zpívá (taky moc krásně). Na obědě jsem se snažila naučit mongolsky "doboru chuť", ale je to nad moje síly. Tady to je napsané:

To nahoře je "dobrou chuť" a potom "Mongolsko". Krásný. Pak jsme šli na procházku - i když oni tomu říkajá Hiking, kterou jsem též celou prokecala s Namun. Měla jsem "sýr" z koňského mléka - není to špatné jen hodně zajímavé, jinak se to říct nedá. Když jsme došli na palouk, tak jsme hráli seznamovací hry - bylo to skvělé a pak piknik. Před piknikem mi šla Katarína něco zahrát na klavír a přišla Namun a ona jenom slyšela, co Katarína hraje a dokázala to zopakovat. Wow, nerozumím tomu.
Následně byl piknik, nádherné. Vynesli jsme ven stoly a prakticky celá menza se přesunula ven. Byly tortily, pizzy, saláty všechno, úžasné. Zase jídlo, ale zase úžasné, vražedná kombinace. Když jsme přišli dovnitř, secondi tam zapojovali mikrofony a kytary a bubny a tak. Chtěla jsem si zahrát, tak jsem si sedla a hrála na kytaru a pak se ke mně připojil další člověk na bubny. Bylo to skvělé. Tak se pak střídali různí lidé a hráli, zpívali, recitovali. Vážně úžasné. Jeden druhák - Francesco - pak vytáhl pojky, tak jsem ho naučila nějaké nové triky a já si vytáhla míčky a kužely a do půlnoci jsme žonglovali, skvělé!!! Jsme domluvení, že časem vytáhnou jednokolky a že můžu jezdit s nimi. Usínala jsem s velmi dobrým pocitem z prožitého dne. Jo a ještě jsem "vysvobodila" Martu (Španělsko) ze záchodu, když jí nešel otevřít. Takže teď chodí a všude povídá, jak jsem jí zachránila život :).
Dneska ráno už se mi docela špatně vstávalo a na Tutorial meetingu jsem se moc nesoustředila. Ale ještě stále bohužel nevím výsledek svého matematického testu, což mě mrzí. Na Plesu (kde žije Bridget) nefungoval internet. Potom nám posunuli program, takže jsem seděla a mluvila s Eloou, chlapcem ze Španělska, a nějakou slečnou, o které nevím vůbec nic. Jo a došel mi pohled :) sláva :). Potom jsme měli strašně dlouhou přednášku, co dělat, když hoří, všichni usínali a David z Norska dokonce usnul opravdu :). Potom kratičkou přenášku o dalším programu a sláva oběd :). S Katarinou jsme pak zjišťovaly, jak dostat potvrzení o studiu (což jde pouze před 13:00 a my tam byly kolem druhé). Potom jsem jen mluvila s lidmi a měli jsme požární cvičení, což bylo velmi velmi nudné. No, musím běžet, mám skluz. Mějte se tam v republice hezky.
Vaše Esi

Fotky 1

Ahoj, zkusím sem dát nějaké fotky, tak doufám, že to bude fungovat

                                                         výhled z balkónu od Fore

                                         Fore lawn - místo všech setkání, je skvělé bytdlet nejblíž

                  Výhled z okna Daily roomu, na druhou stranu je hrad, ale ten jsem ještě nestihla vyfotit.

                           Katarina mě přesvědčila, abych sem tu fotku dala, takže uvítací cedule v Duinu.

                      Jo a tohle mi přijde na Duinu hodně zajímavé, všichni mají takové krásné číslo popisné.

                               Tohle je art hous - dole dílny nahoře klavíry (samozřejmě blízko Fore).

                                            Můj pokoj - všimněte si, že jsem ta více pořádná :).

                                    A výhled z okna pokoje, pravda žádný moře to není, ale stejně...

                                              Emily - spolubidlící z Norska - moc hodná slečna.

                                Soňa z Běloruska (doufám, že příště stihnu vyfotit Katarínu a Laciho :)).