Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

neděle 25. května 2014

Březen: vzpomínky z diáře: protest against KXL in DC

Březen začal úžasně (Ani jsem se nemusela podívat do diáře abych si vzpomněla co se dělo na začátku března). To jsme jeli protestovat do Washingtnu DC proti KXL. Trochu ke KXL. KXL aneb Keystone Pipeline je (a teď se omluvám za svoji češtinu) trubka která by vedla z Alberty v Kanadě přes celé spojené státy někam na Západní pobřeží. Ale jsou tu problémy. 1. ta trubka by transportovala dehtové písky. Dehtové písky jsou mix mezi zeminou, pískem, a bituminem, což je živec který se používá na výrobu nafty. Dehtové písky, protože jsou to písky by vyvolali mnohem větší tření a ta trubka by byla mnohem více náchylná k prosakování a olejovým skvrnám což by mohlo ohrozit životní prostředí a lidi. 2. čím více investic do nafty, tím méně investic od jakéhokoliv jiného zdroje energie, který by nepřidával tolik oxidy uhličitého do atmosféry a nepřispíval ke globální změně klimatu. 3. celá tahle stavba by vedla nad Oglala aquifer, což je ten největší zásobník pitné vody pro Spojené Státy. 4. Tahle stavba by dala peníze těm nejbohatším, protože všechny firmy co pro tuto stavbu lobují jsou už nadnárodní multimilionové organizace. 5. Dehtová písky jsou na územích původních indiánů, pro které je to svatá země a nikdo se jich nezeptal jestli souhlasí s těžením těch dehtových písků, protože i to těžení samo o sobě ničí životní prostředí, znečišťuje vodu, atd. Lidi kteří jsou pro tuto stavbu mají dva argumenty 1. Přidá to pracovní pozice, 2. udělá to Spojené Státy nezávislé na zdrojích energie ze zahraničí. Ano na chvíli bude více prací, protože ta trubka se musí postavit, na druhou stranu tyhle práce nebudou permanentní (protože ta trubka bude jednou dostavěna) a stejně nebo více prací by mohla poskytnout energetická alternativa. Ten druhý argument taky není pravda protože dehtové písky nejsou povoleny pro zpracování ve Spojených Státech a proto by se celá ta akce musela přesunout to Číny a pak zpátky. No prostě já s KXL nesouhlasím a proto jsem se s dalšími asi 13 lidmi vydala na víkend do Washingtonu,. Na ten největší studentsky protest proti KXL v historii, kde se pravděpodobně 400 studentů nechalo zavřít za občanskou neposlušnost.
Ale začnu od začátku. V pátek večer jsme se zabalili a jeli jsme dvěma auty do Portlandu, což je největší město v Maine, kde jsme se setkali se spoustou dalších studentů z Maine kteří se vydali na tu stejnou cestu. A pak jsme jeli nočním autobus až do DC. V pondělí po tom víkendu jsem měla veliký test z Ekonomie tak jsem se pokoušela do noci studovat, ale moc mi to nešlo a nakonec jsem usnula vedle Ethana. Když jsme přijeli do DC měli jsme hromadu času něž začnou workshopy, tak jsme si šli všichni sednou do takového malého lokálního caffee, kde byli všude po stěnách obrázky z anime a fotky jejich autorů, kde jsme seděli tak do oběda a tři z nás se pajk vydali na ty workshopi. Mě osobně se ty workshopy moc líbili, naučila jsem se toho sposutu o tom jak idělat protest, jak vést kampaň, a jak komunikovat s lidmi, seznámila jsem se se spoustou lidí a jedla úžasné veganské jídlo. K večeru jsme pak měli workshop o to jak se nechat zavřít. Já příliž nevím jak to chodí v Česku, ale ve Spojených Státech, když někoho zavřou kvůli občanskému nepořádku, tak ho obvykle do dvou tří hodin pustí. Já jsem se samozřejmě zavřít nechat nemohla, protože by mě vyhodily ze spojených států, ale rozhodně jsem chtěla sednout si a poslouchat o tom jak to proběhlo. Večer jsme pak přespali u tety mého kamaráda a ráno vyrazili na protest.


Jeden z workshopů předešlého dne byl dělání transparent proti KXL. Po několika speakrech, které jsem moc neslyšela, jsme se vydali směrem k Bílému domu. Po cestě jsem nechali velikánskou papírovou olejovou skvrnu na chodníku před domem jednoho republikanskeho senátora, který byl pro KXL. Jak jsme pochodovali tak jsme skandovali spoustu různých nápěvků a v parku před bílím domem jsme pak poslouchali několik speakrů, kteří byli úplně super. A potom se 389 studentů přivázalo k plotu bílého domu a policie přijela aby je všechny zatkla (jak to bylo předem domluveno). No potom co jsme tam tak hodiny stáli a dělali arrest support, to znamená že jsme skandovali a byli okolo, kdyby se něco stalo se většina Colby skupiny rozhodla někam odejít a já jsem se připojila ke kruhu bubeníků a ještě tak dvě hodiny tam seděla a poslouchala, něž začalo pršet a tak jsem našla nějakou kavárnu kde jsem si koupila kafe a studovala ekonomii.)Tři hodiny před odjezdem autobusu jsem se rozhodla že půjdu te autobus najít a zjistila jsem že jsem super ztracená uprostřed DC a že moc nevím co mám dělat. Tak jsem volala Burcu na Colby aby mi našla cestu, ale vůbec to nešlo. Nakonec jsem potkala jednoho člověka, který mi cestu poradil, a já si nakonec sedla ještě na hodinu do toho caffee kde jsme začali a studovala.
Na protestu (tyhle fotky jsou z internetu pac ja svoje nemam)

Cesta autobusem zpět byla úžasná. Celou jsem ji propovídala se skupinou lidí z jiných univerzit kdy jsme mluvili o recyklování na školách, Sodexo, a tak životě. Musím přiznat že to byla jen shoda náhod, protože jsem si moc nerozuměla s těma lidmi z Colby, tak jsem si sedla na druhou stranu autobusu, abych se seznámila s někým novým a najednou jsem měla všechny ty úžasné lidi kolem sebe v dlouhatánském rozhovoru. Tu noc jsem spala jednu hodinu a pak jsem napsala svůj test na 94% a dostala internship z rozhovoru v to pondělí.
Jo, taky jsem se pokusila dát dohromady video, které by vystihovalo to atmosféru, prosím berte v potaz že je to jenom pokus:
Jedna věc která se mi utvrdila když jsem pochodovala s davem, tančila s náhodnými lidmi, smála se se s lidmi ce nesly podobné transparenty, a objímala s těmi vedle mě je jak jsem ráda že jsem (nebo se snažím být) aktivní a jak moc je potřeba aby lidi vyjadřovali vládě co si myslí, protože jinak nebudou vyslyšeni. Výsledkem této akce bylo, že Obama odložil jeho rozhodnutí do Září, což je lepší než nic :). Taky to bylo nejvíce lidí zavřeno v jeden den od roku 1967. Od té doby jsem začala protestovat skoro každou neděli ve Waterville, s lokální Environmentální skupinou.
Mějte se moc krásně,
Pac a pusu,
Esi

Žádné komentáře:

Okomentovat