Jinak spousty klasických věcí,
které mi dělají radost. Měla jsem hodně obědů s Benem, se
kterým jsme neustále řešili politiku nebo filosofii, měla jsem
spousty večeří s Burcu, se kterou jsme si povídali o životě,
strávila jsem spousty večerů s Hiya se kterou jsme řešili
všechno možné, a tak obecně kolem mě bylo spousty úžasných
lidí. Myslím, že to už byl ten čas kdy jsem docela neměla čas
a kdy jsem strávila mnoho hodin učením se, ale přežila jsem.
Na konci března jsme měli jarní
prázdniny a to byl ten čas kdy jsem s Marinou a Hiyou vyrazila do
Arizony, což je stát Spojených Států který je na západním
pobřeží úplně na jihu. Největší strach jsem měla z létání.
Spíš z toho že by mi mohlo uletět letadlo a že bych pak nevěděla
co mám dělat. Ale nakonec se to všechno zvládlo. Bylo krásný
sledovat jak se ta krajina pode mnou mění z lesů a zelených luk v
Maine až po vyschlé hory s kaktusy v Arizoně.
Do Arizony jsme jeli na konferenci o
studentském aktivismu, která byla pořádána Clintnovou rodinou.
Já jsem si upřímně myslela že Bill Clinton (kdo byl prezident
spojených států) je mrtvý, ale on nebyl, neboď uváděl celou
začáteční konferenci. Byla jsem tam zadarmo, měla jsem zaplacené
letenky, jídlo, i ubytování, takže jediné co jsem koupila bylo
pár pohledů. Musím přiznat že se mi ta konference moc nelíbila.
Bylo to hodně o tom jak jsou Spojené Státy super a jak musí jít
a zachránit ostatní země a proč je to tak důležité. Bill
Clinton měl evidentně dobré úmysly a chtěl pomoct, ale přijít
do jiné kultury a snažit se jim tam dát západní řešení které
možná funguje ve Spojených Státech není řešení. Nejvíce se
mi líbil den Akce, kdy jsme všichni jeli do komunitní zahrady a
tam jsme pomohli ji připravit na sezonu. Bylo to vážně zajímavé
protože tam vážně všude byli kaktusy a nikde nerostla žádná
tráva, akorát pod stromy, které vrhaly stíny na ten červený
rozpálený písek. No a po třech dnech ve 30ti stupňovém vedru
jsem se vrátila zpátky do sněhu.
Z nějakého důvodu nemám žádnou fotku z Arizona, tak alespoň tuhle s mým druhákem a čtvrťačkou z UWC
Na zbytek jarních prázdnin jsem
jela navštívit svého druháka z UWC, Victora, který studuje na
College of Atlantik, což je tak hodiny u pů jízdy na sever od
Colby. Mnoho lidí říká že College of Atlantic (CoA) je takové
skoro pokračování od UWC, a myslím že mají pravdu. CoA je
maličká college, kde je jenom jeden obor který se jmenuje lidské
ekologie, a každý si mlže vybrat jakékoliv předměty které jsou
nabízené a liší se od kompostování až po mezinárodní
ekonomii. CoA je v Bar Harbor, což je krásné výletní městečko,
které je hned vedle moře. Bylo krásné vidět kamaráda a taky se
seznámit se spoustou nových lidí a poznat jinou školu, která
funguje úplně jinak než Colby. Taky se po prvním ročníku musí
všichni odstěhovat a začít bydlet sami, což je dobrá příprava.
V ten čas kdy jsem jela na CoA jsem byla už hodně hodně unavená
a vážně jsem se těšila že si odpočinu takže jsem hodně
spala, chodila, a začala jsem číst úžasnou knihu která se
jmenuje Ecology and Society (Chris Williams - vřele doporučuji) a
která změnila můj pohled na spousty ekologických katastrof.
Tam kam dosáhnou vlny, tam je zamrzlo...
A sněžilo a sněžilo a sněžilo :)
S koncem Jarních prázdnin skončil
i Březen a já jmen měla tu menší půlku semestru před sebou.
Mějte se moc krásně,
Pac a pusu na čelo,
Esi
Žádné komentáře:
Okomentovat