Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

sobota 31. května 2014

Duben: vzpomínky z diáře

Ahoj ahoj,
duben, alespoň podle mého diáře byl asi ten nejvytíženější měsíc. Nejenže se všichni profesoři snažili dokončit náš sylabus, protože mi jsme všichni strašně (nebo alespoň relativně) derganizovaní, všechny největší eventy se konali v tomto měsíci. A můj pokoj vypadal asi takhle:

 Protože se toho stalo strašlivě moc, popíšu vám ty největší eventy jeden za druhým, ju?

Bridging Gaps
Students for an Engaged Sociaty pokračovali v sérii Bridging Gaps, která se stala takovým malým diskusním kroužkem profesorů, která jsme znali a studentů o tom co a jak Colby dělá špatně a jak by se to mohlo a mělo nebo nemělo zlepšit. Pro mě BG byl můj oblíbený event, protože jsem ho organizovala s lidmi se kterýma jsme si rozuměla a protože jsme měli zajímavé diskuse. Jo, taky jsme se zlepšili v publicitě našich eventů, na jeden jsme dokonce udělali takovéhle lodičky:


Plant Day
Další event který SES organizovala byl Plant Day, což bylo abychom oslavily kritičky a jediné na co jsme se lidí zeptali bylo, aby s sebou ten den neslo nějakou kytku a nebo rostlinu do tříd, aby jsme poukázali na to jak málo roslin je na Colby, Tady jsou fotky mojí (polomrtvé kytičky) s lidmi které jsem náhodně potkala ten den.


 Naše upoutávka na Plant Day
 
Earth Week
Earth Week aneb Týden Země je nevětší akce kterou EnviroCo pořádá za celý rok, takže jsme zorganizovali výrobu triček, batikování, film - Promised land - což je zajímavý (ale ne super zajímavý, asi bych ho nedoporučila) film o olejovém průmyslu v Americe a jak získávají další a další zásoby oleje od farmářů. Taky jsme měli lov obojživelníků, sběr jedovatých bylin, a spousty dalších věcí. Myslím že se to docela povedlo. Moje největší kontribuce bylo to že jsem vytvořila logo pro celý Earth Week, které vypadá takto:

Independent Study about Pesticides
Celý jarní semestr jsem byla v š´čele Pesticide Committee a na konci roku jsme došli k závěru že to co je potřeba není až tak aktivismu jako vědecká studie o tom jaký mají Pesticidy vliv na trávníky, lidi, a okolí. Tak jsem se rozhodla že tuto vědeckou studii udělám příští semestr a sehnala jsem si dva supervizory a komunikovala jsem s PPD a nakonec mi to dovolily. Takže příští semestr strávím dva kredity svého času studování pesticidů a co bych s nimi měla dělat a jak.


Komunitní projekt s lidmi kteří pracují na Colby
Hiya a jedna její třída zorganizovala projekt který měl pomoct spojit studenty a lidi kteří pracují na Coply jako uklízeči, elektrikáři a nebo v jídelnách. Na konci Dubna jsme se sešli dohromady s pár studenty a několika pracovníky a měli jsme dvě hodiny (ve dva jiné dny), kdy jsme různými hrami a povídáním se seznámili. Moc jsem si to užila. Tohle byla jedna z těch nejkrásnějších akcí na kterých jsem byla za celý můj Colby pobyt (alespoň zatím).

CARE - Divestment
V dubnu jsem se sešla s mým profesorem filosofie, Rick Elmore, a měli jsme první (a né poslední) oběd o tom jak organizovat, udržet skupinu pohromadě, a co je dobrá strategie na to dosáhnout cíle. Rick zkazil spousty mých představ o Anarchismu (což je asi dobře, protože bych na ty problémy a anarchismem stejně někdy musela přijít), ale naučila jsem se od něj spousty. Tak jsme se stali docela dobrými přáteli nakonec. Po tom co jsme se pokusila přeorganizovat celou CARE jsem byla vyhlášena co presidentem této skupiny, tak doufám že se na příští rok zlepšíme. Ale uvidím, docela se bojím.

Balloon Action
Na konci Dubna se na Colby vždycky sjedou všichni truestees aby se dohodli na financování Colby co bude postaveno a co ne a jak se bude Colby jako škola vyvíjet. Vztah mezi Colby, trustees, profesory, administation, a studenty je docela těžký, protože skoro žádný není. Trustees jsou všichni alumni, ale nikdy z nich nestudoval na Colby alespoň posledních 20 let (né li více) a my jsme se rozhodli že jim ukážeme, že studenti chtějí mluvit s truustees a rozhodli jsme se udělat takovou skoro uměleckou akci. Organizování nám zabralo přesně týden (taky protože jsme víc času prostě neměli). Nakonec jsme sehnali skupinu studentů a dohromady jsme nakoupily 80 balonů a helium a oslovili studenty aby nám napsali co by se chtěli zeptat trustees, no a nakonec jsme nafoukli ty balony a napsali na ně otázky. V sobotu v 6 ráno (přžed jejich meetingem) jsme se vydali před tu budovu kde byl ten meeting a rozmístili jsme balony všude kolem. Samozřejmě jsme celou tu dobu komunikovali s administrací abychom si byli jistí, že nám je nikdo nesundá a že se to nebude brát jako urážka. V tomto procesu jsem měla možnost potkat našeho nastávající prezidenta Davida Green a CEO of trustee Bob Diamond (který mám noho kontaktů s uhelnou produkcí v Americe a podle mnoha lidí už dávno měl být ve vězení), což se mnoha lidem nepoštěstí. Ta akce vypadal asi takhle:

A tady je video z té akce:

Dorm Electricity Challenge
Snad poslední věc kterou jsem pomohla zorganizovat v Dubnu byla Dorm Electricity Challenge, organizovaná EcoRepy. Já jsem se starala o data. Takže jsem každý týden dostala hromadu dat, které jsem pak dala do tabulky a vypočítala procentuální změnu z jednoho týdne do druhého a která rezidence byla první a tak dále. Pak jsem vytvořila histogram s těmi výsledky, který jsem poslala na PPD, kde mi ho velký vytiskly. Ten histogram jsme potom pověsily ke všem ostatním výsledkům na viditelném místě. Na konci měsíce jsme pak vyhlásily vítěze a měli zmrzlinu pro alespoň kousek školy.

Tak myslím že to je tak všechno. Jo jediná další věc byla že jsme měli prezentaci všech různých akademických prací a část toho byla hora ze zmrzliny, což podle mě bylo velmi nechutné, ale spousty lidí si to užilo, tak já jim to nechám, ale stejně.
Po Dubnu, jsme měli už jenom 20 dní do konce jarního semestru, které se skládali především z učení a učení a učení a učení. Tímto končí moje zápisky vzpomínek z diáře a konečně Vám můžu napsat o tom co dělám teď a jak a proč to dělám.
Pac a pusu na čelo,
Mějte se moc krásně,
Esi




Žádné komentáře:

Okomentovat