Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

neděle 22. června 2014

Už jsem měsíc v Oronu....

Ahoj Ahoj,
tak se snažím zlepšovat v intervalech psaní tohoto blogu. Tento čas to nejsou měsíce ale jenom měsíc. Doufám že se máte skvěle.
Za ten měsíc jsem se dostala více do mé práce. Baví mě to. Né všechny odvětví mě baví do stejné míry, ale jako celek je to super. Zatím jsem pomohla zorganizovat conferenci pro media o tom jak jedna multimilionová firma znečistila řeku s 12 tunami rtuti, vytvořila pár databází ohledně různých spolků v této oblasti, a mluvila se spoustou lidí. Jeden z MPA cílů je to, aby i ti lidé kteří normálně nemají ten čas a vzdělání kvůli okolnostem, měli možnost být aktivní a rozuměli proč je potřeba volit a zajímat se o to jak se vyvíjí ekonomie tohoto státu. Pře léto jsou to obvykle dva velké góly: budovat tu lokální jednotku (v mém případě Bangor) soustředit se na volby, které se stanou v listopadu.
Budování jednotky se většinou děje skrz chození do ulic a mluvení s lidmi. Musím přiznat že to není moje nejsilnější stránka, většinou mi top trvá než se odhodlám a zastavím člověka na ulici, abych s ním mluvila o minimální mzdě v Maine. S některýma lidma pak mám úžasnou konverzaci o ekonomii a nebo třeba o jejich životě, jiní mi jenom podepíšou petici, a spoustu z nich se omluví, že petice nepodepisují. Měla jsem štěstí, že se se mnou ještě nikdo nedal do hádky a doufám že se to ani nestane (ale asi se to stane, jednou).
MPA pomáhá politikům vytvořit volební kampaně. V Maine je to tak, že kdokoliv se může přihlásit a jít do voleb a dostane os státu nějaký obnos aby mohl tu kampaň financovat. Mnoho politiků se taky přihlásí na endorsement do organizací jako je MPA, které jim pak pomůžou tím že mluví s lidmi, posílají letáčky, a volají lidem aby s nimi mluvili o politice. My jsme teď na začátku celého tohoto procesu, kdy máme 30 minutové pohovory s politiky, abychom zjistili jestli je chceme endorse a nebo ne. To mě docela baví, já jsem ten kdo to přepisuje do počítače, takže se musím psát sousty poznámek, ale hlavně je top zajímavé. Kolik lidí má stejné a nebop jiné názory a jací všichni lidé se snaží reprezentovat jejich district: měli jsme politické aktivisty, elektrikáře, vedoucí unií, učitele, kouče, a spousty dalších lidí, a všichni byli velmi nadšení ab pomohli lidem. Prostě to jsou takoví politici z lidu pro lid, takže státní vláda je vlastně poskládaná z lidí ze všech vrstev a všech různých odvětví, super, ne?
Jinak mě ta práce vážně baví. Ještě stále mám pár ideologických problému s některými odvětvími toho co MPA dělá, ale jinak si to užívám. Mám strašně moc ráda všechny členy naší jednotky v Bangoru a myslím že už se se mnou taky spřátelili. Skoro všem je nad 50 a jsou úžasně vzdělaní a nadšení do politiky a ekonomie, mnoho z nich se vrátilo na univerzitu aby studovali politiku a spoustu z nich čte tu nejnovější knihu o kapitalismu (kterou já ještě nemám přečtenou, a ani tu knihu nemám :(). Můj bos, Amelia, je taky super a docela si rozumíme. Taky je tu ještě jeden intern. Jmenuje se Brooke, a většinou spolu chodíme do ulic sbírat podpisy na petici. Jsem ráda že nepracuji sama.
Abych pravdu řekla, moc volného času a nemám a mnohokrát jsem tak moc unavená, že jsem ráda že můžu jít spát brzo, uvařit večeři, a třeba se podívat na film (poslední dobou se snažím dívat na filmy česky, aby se mi ta češtinu úplně neztratila z hlavy). Právě jsem začala číst knihu, která se jmenuje Shock Doctrine od autorky Naomi Klein (http://www.naomiklein.org/shock-doctrine/the-book), což je kniha o tom jakým způsobem se dějí ekonomické změny a proč a kdo z nich má profit. Je to super, ale strašidelná kniha. Taky se snažím naučit kreslit komixy, ale moc mi to nejde. Jednou bych se chtěla propracovat ke karikaturám, ale zatím jsem v bodu 0, jako třeba tady:

 Minulý víkend jsem se byla podívat na farmářském marketu a tento pátek jsem šla se svýma spolubydlícíma na Rocky Horror Show do místního divadla. Bylo to super. Já nevím jestli víte co je Rocky Horror Show zač, ale vůbec to není horror, a je to úžasné. Vřele doporučuji jako muzikálové divadelní představení! No a včera večer tady byla Artsapalooza, což bylo vystavení a představení spousty různých umění po celém Orono, tak jsme se tam se Samanthou vydali. Bylo to super. Strašně moc jsem si to užila.


                                                 Začátek, jako vždycky, s jídlem
                                                    Středoškolská jazzová skupina
                                                  roztomilá acapella
                                            nic jsme neviděli, zato jsme slyšeli krásnou muziku
                                                Západ slunce v Orono
                                                          A ještě jednou
                               Na tuto skupinu jsem si zatančila irské tance, byli úžasní :)

No a na celý příští týden jedu do Portlandu na workshopi o organizovaní, a taky potkám svého profesora, na což se super těším a uvidím Portland! Jej! No a příští víkend je Bangor Pride, což je festival na oslavu LGBTQ+, takže mám co dělat dostatečně.
Mějte se moc krásně,
Těším se na Vás v Srpnu,
Vaše Esi
Já jsem si tu Americkou vlajku nemohla odpustit, páč jsou prostě úplně všude...

Žádné komentáře:

Okomentovat