Ahoj Ahoj,
tak se snažím zlepšovat v
intervalech psaní tohoto blogu. Tento čas to nejsou měsíce ale
jenom měsíc. Doufám že se máte skvěle.
Za ten měsíc jsem se dostala více
do mé práce. Baví mě to. Né všechny odvětví mě baví do
stejné míry, ale jako celek je to super. Zatím jsem pomohla
zorganizovat conferenci pro media o tom jak jedna multimilionová
firma znečistila řeku s 12 tunami rtuti, vytvořila pár databází
ohledně různých spolků v této oblasti, a mluvila se spoustou
lidí. Jeden z MPA cílů je to, aby i ti lidé kteří normálně
nemají ten čas a vzdělání kvůli okolnostem, měli možnost být
aktivní a rozuměli proč je potřeba volit a zajímat se o to jak
se vyvíjí ekonomie tohoto státu. Pře léto jsou to obvykle dva
velké góly: budovat tu lokální jednotku (v mém případě
Bangor) soustředit se na volby, které se stanou v listopadu.
Budování jednotky se většinou
děje skrz chození do ulic a mluvení s lidmi. Musím přiznat že
to není moje nejsilnější stránka, většinou mi top trvá než
se odhodlám a zastavím člověka na ulici, abych s ním mluvila o
minimální mzdě v Maine. S některýma lidma pak mám úžasnou
konverzaci o ekonomii a nebo třeba o jejich životě, jiní mi jenom
podepíšou petici, a spoustu z nich se omluví, že petice
nepodepisují. Měla jsem štěstí, že se se mnou ještě nikdo
nedal do hádky a doufám že se to ani nestane (ale asi se to stane,
jednou).
MPA pomáhá politikům vytvořit
volební kampaně. V Maine je to tak, že kdokoliv se může
přihlásit a jít do voleb a dostane os státu nějaký obnos aby
mohl tu kampaň financovat. Mnoho politiků se taky přihlásí na
endorsement do organizací jako je MPA, které jim pak pomůžou tím
že mluví s lidmi, posílají letáčky, a volají lidem aby s nimi
mluvili o politice. My jsme teď na začátku celého tohoto procesu,
kdy máme 30 minutové pohovory s politiky, abychom zjistili jestli
je chceme endorse a nebo ne. To mě docela baví, já jsem ten kdo to
přepisuje do počítače, takže se musím psát sousty poznámek,
ale hlavně je top zajímavé. Kolik lidí má stejné a nebop jiné
názory a jací všichni lidé se snaží reprezentovat jejich
district: měli jsme politické aktivisty, elektrikáře, vedoucí
unií, učitele, kouče, a spousty dalších lidí, a všichni byli
velmi nadšení ab pomohli lidem. Prostě to jsou takoví politici z
lidu pro lid, takže státní vláda je vlastně poskládaná z lidí
ze všech vrstev a všech různých odvětví, super, ne?
Jinak mě ta práce vážně baví.
Ještě stále mám pár ideologických problému s některými
odvětvími toho co MPA dělá, ale jinak si to užívám. Mám
strašně moc ráda všechny členy naší jednotky v Bangoru a
myslím že už se se mnou taky spřátelili. Skoro všem je nad 50 a
jsou úžasně vzdělaní a nadšení do politiky a ekonomie, mnoho z
nich se vrátilo na univerzitu aby studovali politiku a spoustu z
nich čte tu nejnovější knihu o kapitalismu (kterou já ještě
nemám přečtenou, a ani tu knihu nemám :(). Můj bos, Amelia, je
taky super a docela si rozumíme. Taky je tu ještě jeden intern.
Jmenuje se Brooke, a většinou spolu chodíme do ulic sbírat
podpisy na petici. Jsem ráda že nepracuji sama.
Abych pravdu řekla, moc volného
času a nemám a mnohokrát jsem tak moc unavená, že jsem ráda že
můžu jít spát brzo, uvařit večeři, a třeba se podívat na
film (poslední dobou se snažím dívat na filmy česky, aby se mi
ta češtinu úplně neztratila z hlavy). Právě jsem začala číst
knihu, která se jmenuje Shock Doctrine od autorky Naomi Klein
(http://www.naomiklein.org/shock-doctrine/the-book), což je kniha o
tom jakým způsobem se dějí ekonomické změny a proč a kdo z
nich má profit. Je to super, ale strašidelná kniha. Taky se snažím
naučit kreslit komixy, ale moc mi to nejde. Jednou bych se chtěla
propracovat ke karikaturám, ale zatím jsem v bodu 0, jako třeba
tady:
Minulý víkend jsem se byla podívat
na farmářském marketu a tento pátek jsem šla se svýma
spolubydlícíma na Rocky Horror Show do místního divadla. Bylo to
super. Já nevím jestli víte co je Rocky Horror Show zač, ale
vůbec to není horror, a je to úžasné. Vřele doporučuji jako
muzikálové divadelní představení! No a včera večer tady byla
Artsapalooza, což bylo vystavení a představení spousty různých
umění po celém Orono, tak jsme se tam se Samanthou vydali. Bylo to
super. Strašně moc jsem si to užila.
Začátek, jako vždycky, s jídlem
Středoškolská jazzová skupina
roztomilá acapella
nic jsme neviděli, zato jsme slyšeli krásnou muziku
Západ slunce v Orono
A ještě jednou
Na tuto skupinu jsem si zatančila irské tance, byli úžasní :)
No a na celý příští týden jedu
do Portlandu na workshopi o organizovaní, a taky potkám svého
profesora, na což se super těším a uvidím Portland! Jej! No a
příští víkend je Bangor Pride, což je festival na oslavu
LGBTQ+, takže mám co dělat dostatečně.
Mějte se moc krásně,
Těším se na Vás v Srpnu,
Vaše Esi
Já jsem si tu Americkou vlajku nemohla odpustit, páč jsou prostě úplně všude...
Žádné komentáře:
Okomentovat