Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

sobota 19. listopadu 2011

Po dlouhé době článek, sorry lidi!

Ahoj ahoj,
Tuze se omlouvám, ale bylo toho tuze moc, takže jsem napsala a nepsala. Začnu dlouhým víkendem, on vlastně nebyl zas tak dlouhý, byla jsem v Terstu a myslím, že jsem prvně zažila to, čemu se říká „pravá Itálie“. Seděly jsme se slečnami v kavárně, jedly zákusky a poslouchaly naproti z ulice houslisty, kteří hráli jen tak na ulici J. Taky jsem objevila nádherné nádherné papírnictví a strávila tam hromadu času, protože jsem se rozhodla si udělat trochu pořádek ve školních věcech a došly mi skoro všechny sešity a hlavně v této chvíli jsem oficiálně vypsala šest plných propisek!! To je strašný, vůbec vůbec nevím, jak to dělám. Jinak jsem spala a spala a spala, což bylo úžasné, už teď mi to zase chybí.
Dva dny po dlouhém víkendu přijela majo co-year z Bosny a Hercegoviny – Verunka. Bylo to úžasné, prostě normální den a pak jsme se potkali před menzou J a mluvily a mluvily. Snažili jsem se s Shir, Jacobem, Butgu, Yi a Rimou najít cestu na černica beach, což se nám nepovedlo, ale zato jsme se ztratili na 1,5 hodinu v lese a já se tuze bavila. Verunka spala dva dny u mě v pokoji, což je zakázané, a já si to tuze užila, povídaly jsme si dlouho do noci. No a mezitím jsem se snažila nějak zvládat školu, takže jsem toho moc nenaspala a taky se mi moc nepovedl test z chemie (75%) a málem jsem usnula ve WL. Ale stálo to za to J, moc. V úterý, den před dnem kdy Verunka opustila naši college, jsme vyrazili do Terstu - měli zmrzlinu – čokoládovou se zázvorem a chili což je tuze úžasné – podivně gumovou pizzu s houbama, olivy a víno. Na víno jsme nenašli otvírák, ačkoliv jsme se ptali mnoha a mnoha lidí, tak jsme prostě rozbili hrdlo a pili tak J. Mělo to být Chardone, ale mělo jemně nazelenalou barvu a vůbec si nepamatuju jeho chuť. Pak měla Verunka úžasný nápad, že půjdeme pěšky z Terstu do Duina, což je asi 25 kilometrů. Vyrazili jsme z Terstu tak v 18:30, ale pak jsme se zasekly na prolízkách, kde jsme jenom mluvily a tak. No a pak jsme vyrazili kolem cesty do Duina. Nejdřiv to byla sranda, pak jsme se prvně ztratili a došli k nějakému ministerstvu kultury a pak to začalo být jemně depresoidní, jenom jdeš cestopu čas od času mine nějaké auto a nic. A měly jsme strašlivou žízeň. Po cca 14 kilometrech jsme začali zvonit na baráky abychom získaly nějakou vodu. Pak jsme před jedním domem potakly takového mladého sympatického pána s bradkou s brýlema, který nám dal 1,5 litru vody a dokonce nás svezl až do Duina, myslím, že jinak bychom nedošly. V 11 jsme byli před Luchese a tam jsme taky spali. Já jsem potkala Jusse, která akutně potřebovala pomoct s domácím úkolem do WL takže jsem se jí do 1 hodiny ranní snažila vysvětlit coloe knihu a filosofii její postavy, což se mi moc nepovedlo a pak jsem hrála na kytaru a zpívala atak. A spala jsem v Viktorově, Augustýnově a Joshuově pokoji. Oni na mě byli strašně hodní, dali mi peřinu, polštář spacáka hlavně. Po dlouhé době jsem spala s někým v pokoji, protože emilii nikdy nespí tu na pokoji. Bylo krásný se zase jednou probudit a vidět lidi a ne jenom zdi a prázdnou postel a nabízali mi čaj a tak.
A dva dny na to byla EE show. Copž je show kterou děláme pro druháky, protože dokončili EE show. Celý čtvrtek jsem strávila na reheasalech a pátek jsem měla taky, ale zakecala jsem se na Luchese s Victorem a pak jela na svůj SS a přijale jsem nějakou čtvrt hodinku před začátkem a bylo to tuze strasoidní. Nakonec jsem byla jenom ve dvou aktech. V Shadow teatre, kde jsem na sebe hrdá, protože jsem tam žonglovala – poiky, kužely, míčky jednokolka- a na všech rehesalech mi to všechno vždycky popadalo, ale na vystoupení mi nic nespadlo to bylo úžasný J a pak Twist it což byla náídherná choreografie od Jolandy (Itálie) což jsem si vážně užila. Předtím jsme napsali svým EE friendům, za co se mají převléci a vytvořily pár. Já jsem byla Jack the Sceleton a majo EE friendka – Nikolína – byla Sally z Nightmare before Christmas a ona miluji Tima Burtona takže byla nadšená. Trochu mě zklamalo, že vlastně věděla že jsem to já J, ale i tak to bylo úžasný. A pak krásný Mickeys, který jsem si vážně užila a konečně spánek!!!
No a pak byl docela normání týden. A nevímkdy jsem zjiostila že tady existuje něco co se volá Winter friend. Je to něco jako protislužba druháků. Každý si vybere nějakého orváka a snaží se mu nějak zlepšit život. První tři dny jsem byla zklamaná, že můj WF mi nepíše a nic a měla jsem takové ty myšlenky že jsem byla poslední prvák a tak si mě teda někdo vzal jako ten zbytek. Ale včera mi napsal. Našla jsem v deset v mém pokoji kytku, dopis a sušenky. Vlastně jsem si těch sešenek vůbec nevšimla jen jsem vzala dopis a běžela do Peymanova pokoje kde byly všichni lidi a byla šťastná, skáýkala jsem a běhala a objímala všechny a všem říkala jak úžasní jsou, pořád dokola a dokola a pak jsme sledovaly dva filmy, jednu nějakou fakt strašnou komedii, yle mě to bylo jednou, vlastně ani nevím o čem to bylo jen jsem se dívala na lidi kolem sebe a měla je strašně ráda a apk jsme sledovali Step up 3, což je úžasné a neuvěřitelné zároveň. Hodně lidí vytuhlo v peymanově pokoji a Eloa šla se mnou na pokoj, byli 3 a já se ještě stále usmívala protože můj WF mi poslal dopis. Když jsem ho četla bylo to úžasné, znělo to spíš jako starý dobrý kamarád, který píše po dlouhé době a ten člověk mě zná, ví co mám ráda a vybral si mě přesně pro to J To je úžasný! Ve tři v noci jsem začala odepisovat mému WF, najdřív jsem nakreslila veliký stram s červeným listím a pak psala a psala a popsala dvě stránky a nakonec nakreslila západ slunce a celou tu doby jsem si povídala s Eloou, no a spát jsme šli v 4:30. Pak jsem v 8 vstala a vyrazila s Katarínou do Emisféra páč jsem už zase neměla tužky a propisky. Když jsme vešli do obchodního centra všude tam byly Vánoce a já si vzpoměla jaký to teď musí být v brně s Vánočníma trhama všema těma světlama velkým stromečkema vším vším co tzak miluju a tou Vánoční atmosférou a koupila jsem si rolničky protože jsem je tam prostě nedokázala nechat. A taky jsem koupila krásnou barevnou misku mému WF (a taky jsem mu ji dala dneska skrze menzu pačjá nevím kdo to je s kticí máty na dělání čaje a tím dopisem a spostou dalších drobností) a nějaké ty tužky a sladkosti. Taky jsme si s Eloou a namuun povídali jak se slaví Vánoce a Namuun – asiatka- to víte má takové ty filmové americké vánocve se spoustou věcí, tak jsem se jí v dobrém smála J. No a odpoledne jsem strávila prací an zahradě a víte co? Vyrostl my špenát a zelí, který jsem zasadila a neumřeli mi borůvky ani angrešt. A tuze jsem si to užla, zpívala jsem si všechny ísničky z Hudebky za poslední dva roky na který jsem si vzpoměla, včetně vrány J. Doufám, že dneska budu spát dlouho. Jo a taky už se tu cítím vážně šťastná a vážně jako doma. Mějte se nádherně lidi těším se na Vás.
Vaše Esi

Smutná zpráva

Tímto bych chtěla vyjádřit s mutek s naším zasnelým instructorem climbingu Carle, kterého jsme všichni měli rádi.