Ahoj Lidi,
tak se z mého: jo určitě budu psát
jednou za týden, stalo: jsem ráda, že napíšu jednou az měsíc
dlouhou dlouhatánskou zprávu a doufám že je tam někdo dostatečně
trpělivý to přečíst až dokoce. Odkud dneska začít? Dneska
začnu oddedneška jelikož na to mám ty nejčerstvější
vzpomínky.
Dneska byl Open Day...vlastně ne,
začnu odjinud, začnu s projektem který jsem začala tento rok,
začnu s Environmental Action Group. Nevím co jsem psala o tomhle
tématu minule takže krátké zhrnutí: Minulý rok jsem měli
Sustainability group, ale letos ji z nějakého tajemného důvodu
zrušili stejně jako systainability workshop a sustainability day (z
kterého udělali sustainability afternoon), takže se jim slovo
sustainability asi už vůbec nelíbí. No tak jsem my (tedy já,
Ximena (Peru) a maria F (Nikaragua)) založili Environmental Action
Group. Strávili jsme hodiny a j´hodiny vymýšlením jména, času
a místa až jsme se nakonec dostali k té první možnosti kterou
jsme měli, ale co už. Pamatuji si jak jsem se bála jít na první
meeting, jak jsem si říkala, že to bude strašný a taky
strašidelný, ale nakonec to bylo super. Tím že je to teď
stuidentská aktivita tak jsme mnohem lépe organizovaní a děláme
mnohem víc. Je tam jenom pár lůidí, kteří tam chodí pořád -
Eloa, Paola (Italy), Magda (Poland) a pak se čas od času připojují
další lidé. Zatím jsme zvládli udělat:
- dotazník
o vegetariánské Mensa
- článek
do školních novin)
- začít
Sustainability competition a najít cenu
- vyrobit
a nalepit kolem plakáty o recyklování
-
znovustvořit systém kompostu
- vybrat
nějaké peníze na open day
Čímž se nádherně dostávám k
Open day (hezký ne?). Open Day je den kdy se místní můžou přijít
podívat do školy, vyzkoušet jednoduché věci v laboratořích,
podívat se na show a koupit (přispět) nějaké malé věci. A
jelikož EAG není core activity nemáme žádné peníze takže jsme
pořebovali nějaké vybrat. No tak jsme se rozhodli vyrobit sešity
z jedné strany potisknutého papíru a taky zasadit květinky do
jogurtových kelímků, což jsme taky za týden zvládli
zorganizovat včetně sbírání kelímků, shánění kytek a hlíny
a koníčkování 40 sešitů no a dopadlo to takhle:
Nakonec jsme vybrali 32 euro, což je
docela dobrý na to jaký tam byl počet lidí :). Včera večer jsem
kvůli tomuhle šla spát ve dvě a dneska ráno vstala v osm a
vyrazila do laboratoří pomoct maxovi. Bylo to srandovní protože
jsem dostala za úkol vysvětlovat v italštině jaký je rozdíl
mezi lebkami a taky měřit tlak, ale srašně moc mě potěšilo jak
byli všechny ty děti nadšené, když mohli vyndat všechny lidské
orgány z člověka a rozložit nám tukové molekuly na atomy a
rozbít Peymanovi vajíčka na experiment. Pak jsem běžela na
Lucchese vzala všechny kytičky a sešity a běžela zpátky a
rozložila je na stánku dohromady ze sušenkami které pekla Matt
(USA) a Nikita (France). Ze začátku to bylo trochu depresivní ale
nakonec to bylo super. Kolem půl čtvrté pak byla show, kde jsem
tancovala - většinu tanců jsme ani nenacvičovali protože už je
všechny známe nazpaměť, takže jsem se párkrát trochu ztratila,
ale strašně mě potěšil jen tim ten fakt, že můžu tancovat
dohromady se svými spolužáky a užívat si krásný slunečný den
(protože nám předtím hodně hodně pršelo). Předvečer jsem pak
měla krásnou klidnou konverzaci s Magdou (Poland) a teď peru a
uklidila jsem si pokoj po strašlivě dlouhatananáské době.
Ten týden nebyl tak nabytý jen
kvůli kytkám a sešitům, ale taky nějakej buboš vy,myslel že
máme sustainability afternoon zrovna v to další pondělí a neřekl
nám že očekává že to zorganizujem až do minulého pondělka.
Takže jsem si v pondělí večer sedla a napsala schedule toho
odpoledne, rozeslala tisíce mailů, vymyslela workshopi pro celou
školu atakdále....teďka už je to docela v pohodě, ale vážně
mě to stálo spousty nervů...ačkoliv je to hezká idea, už se
těším až bude za mnou...zítra mám čaj s Mauricies (učil
matematiky) na toto téma, pak pondělí a pak...sláva svoboda :)
Jo a proč že jsem to šla spát tak
pozdě? No....za prvé jsem šla navštívit Barču, která dostala z
domu nějaké české sladkosti a pak jsem tam strávila strašně
dlouhý čas, za druhé jsem jela na Social service, který jsem si
tuze užila (ještě se zmíním) a pak jsem měla večeři s Hester
a jejími rodičmi. Ano, Hester o mě mluvila s jejími rodičy,
kteří si mě zkontrolovali na FB (ještě že tam nic nepíšu :))
a tuze mě chtěli potkat tak jsem ttam šla. Já většinou moc
nevím co těm rodičům říct, ale nakonec se z toho vyklubala
krásná 1 a půl hodinová večeře zakončená úžasným
holandským perníkem, skořicovým čajem a pozváním do
Amsterdamu. Jo a potom jsem navštívila Valu, protože byla nějaká
smutna (shrnutí: Vala bydlela na Lucchese, ale měla problémy s
nohou tak se potřebivala vyměnit s někým na Fore, ale nikdy
nechtěl tak nakonec někoho dotlačili a ona se tam cítí nevýtaná)
a nakonec jsem šla na Ples pozdravit Elou, nabrat hlínu a dojít na
Lucchese ve dvanáct. Tam jsem dostala mrkvový dort od Gregoria a
začala jsem sázet kytky a ve dvě skončila a hodný Alfred (Kongo)
tam se mnou do těch dvou seděl a mluvil.
Taky jsem zmínila můj SS. Poslední
dobou se mi tam moc líbí, zaprvé mám super prváky se mnou -
Judit (Spain), Sakhlile (Swaziland) a Rafael (Mexico), takže spolu
vždycky mluvím, když jedeme busem, za druhé jsem našla dva
bezdomovce se kterýma si vždycky povídám a je to takové
skoropřátelství. Jednou se dokonce pohádali o to, kdo se mnou
bude mluvit jako první...No a taky jsem od jednoho z nich dostala
řetízek a prstýnek (ale to je naše tajemství :)) a minule mi
donesl židly abych si měla na co sednout. A taky je tam jeden Čech,
kterému ukradli dokumenty takže žije na černo a snaží se je
dostat, ale nemluví Italsky tak se mu snažím pomoct domluvit se.
Jo a taky tam byl Ivan, který vypadal mnohem šťastnější a
mladší než minulý rok, tak to mě potěšilo :).
Když tak mluvím o těch aktivitách
tak se jich ještě budu chvíli držet jo? Například Marshal art
je úžasný, doteď mě bolí nohy. Vede to takový postarší
srandovní italský pán, který se pořád usmívá, věří na
čakry a tak. My se tam vlastně neučíme jak bojovat, ale jak se
bránit. On nám vždycky říká, nejlepší utéct, nejhorší
ublížit, ale baví mě to i když minulý týden jsem vynechala.
Vynechala jsem protože tu byl
Victor. Když jsem ho viděla v pátek v menza málem mě trefilo,
vůbec jsem mu dokázala uvěřit že tu je....ale on tu byl. No
akorát jsem ten výkend neměla moc čas, protože jsem měla test z
Chemie, na který jsem se potřebovala učit a tak. Ale měli jsem
nádherné večery, kdy jsme všichni čtyři - jí, Liuba, Aisté a
Victor - seděli u mě na posteli a já se je snažila naučit Česky
a nebo jsme se jen tak bavili. Ten poslední den kdy tady byl jsme se
potkali v osm na Plese a místo toho abych šla do Marshal arts jsme
se šli projít. Nakonec jsme si sedli na balkon na Rilke path a
povídali a povídali. Pršelo, ale to nevadilo. Kolem jedenácté
jsme došli do Sistiany a bloumali kolem tajemným lesem s jedinou
rozsvícenou lampou a okolo půl druhé jsme došli na Lucchese. Ten
další den se mi vůbec nechtělo vstávat, jenom bych zůstala v
postelia ještě jednou pokecala s Victorem, ale což, so it goes...
So it goes je asi ta nejvíce
používaná kniha kterou teď čtu - Slaughterhouse 5. Je to
zajímaví kombinace protiválečné a sci-fi literatury a až jo
dočtu povím víc. Čímž se dostávám ke škole, k IB. Dostali
jsme svoje podzimní známky asi takhle:
Chhemie: 7
Biologie: 6
Filozofie: 7
Angličtina: 5 (ale tp je protože
jsem právě přešla ze standartu do higheru)
Matematika: 7
Italština: 4 (ale ta se stejně
nepočítá)
Což nejsou tak špatné známky, což
mě těší, protože mě možná vezmou někam na vysokou. Vlastně
nám tu v průběhu toho času co jsem nenapsala přijeli alespoň
moc Universit, takže jsem měla i nějaké pohovory a tak. Ten první
byl hrozný, protože potom co jsem odvyprávěla v kostce to
nejlepší o sobě a svém životě jsem se musel ptát na informace,
které se vlastně dají najít na netu a tak, ale pak jsem si zvykla
a dokázala jsem se zajímat o nezajímavé. Ale taky jsem konečně
pochopila systém universit a přehodnotila svoje volby nakonec jsem
se rozhodla, že půjdu do Ameriky, protože oni mi můžou zaplatit
úplně všechno, včetně letenek, ačkoliv se bojím, že budu
ovlivněná onou americku konzumní společností.
Nakonec se hlásím na:
Prinston, St. Olaf, Middleburry,
Colby, Methodist a Macalester
A uvidím jak dopadnu. Jinak škola
jde, dělám perezentace, píšu esej, přežívám....
Myslím, že jsem toha napsala docela
dost, ale určitě se ptáte: Co že ta Esi dělá o víkendech?
Jaktože o tom nenapsala? Nebojte, já se chytám :). jeden víkend
jsem šla s Peťkou na výlet kole. Viděli jsme nádherný starý
kostel a taky úžasný nový kostelíček ve Villagio dall
Pescatore, který byl plný barev a duh a světel no úžasný. A
taky jsme zmokli a já se namočila kalhoty, když jsem sbýrala
mušle v moři. Jo a taky čas os času jdeme večer na Czernizza
Beach a jen tak kecáme. A minulý týden jsem jela do Terstu
prodávat jablka na AISM, ale žádné už neměla tak jsme s Peťkou
a Elou nakonec rozdávali letáčky. Potom nás našla Luiba,
Sebastjan (Slovemnia) a Frída (Denmark) tak jsme bloumali hromadně
Terstem a zmokli jsme a viděli hrad a tak.
Taky jsou tu věci, který bychom
nechtěli aby se děli asi tak jako v každé komunitě. V jedné
osmizze se nám dvě slečny opili natolik, že musel do nemocnice,
takže máme zakázaný alkohol, což není od věci. Ony slečny
nebyli vyhozené, ale skoro skoro, takže teď je to tady takové
přísnější. Top není ta nejhezčí zpráva se kterou skočit,
tak tady přidávám dva Sarajevské obrázky od Burcu.
No nic. Aisté přijela z Benátek
tak s ní půjdu na pizzu, mějte se nádherně a užívejte.
Pac a pusu Esi
