Esi in Italy: Drazí lidé, budete mi chybět...

aneb zítra odjíždím zpátky do země špaget.

Co napsat? Byla jsem tři úžasný týdny doma a všem se kterýma jsem se setkala strašně moc děkuji. Pamatuji si, že hodně mých spolužáků si vždycky stěžovalo, že už si nemají doma o čem povídat se svými “bývalými” kamarády, ale mě se tohle nikdy nestalo, za což jsem vděčná. Tohla všechno mě ovšem dovedlo k více a více přemýšlení o mých univerzitách. Ano, hlásím se do Ameriky a do Kanady a tedy taky nakonec na Masarykovu Univerzitu, ale začnu od začátku jo?

Cesta domů byla dlouhá a pak nás na chvíli navštívila Katarína a pak to všechno začalo...trhy, cukroví a pak taky Vídeň. Jo, jeli jsme se na den podívat na trhy do Vídně, protože jsou prý vyhlášené. Vídeň je velikánská, v Brně jsou docela malé domy ve srovnání s Prahou a v Praze jsou docela malé domy v porovnání s Vídní. Všechno bylo takové honosné a taky čisté. Co mě uchvátilo bylo že měli automaty na jízdenky uvnitř šalin, ale zase jsi potřeboval mít drobné, takže jsem se musela ptát kolem. U nás (tedy v Brně myslím) jsou trhy hodně o jídle a taky o ručních pracích. Tam je to taky hodně o jídle (ale věřím že je to tak všude) ale taky j tam mnohem víc Vánočních věcí a celkově je to tam větší, jiný a to je to za rohem...

Po cestě do Vídně jsme potkali sposty větrných elektráren

zazimováváli tak i stromečky....

...a moje sestra je samozřejmě anděl :)

i z blízka....

stejně jako maminka :)

...všude tam jezdili povozy s koňmi..

v polovině víletu vyšlo slunce

a osvítilo všechny lidi

a pak zase zapadlo :)

takže jsem mohli vidět všechno to světelné znečištění

aji na stromech

Chtěla jsem udělat spousty práce, ale jediné co jsem doopravdy zvládla je přihlásit se na všechny ty Univerzity, to by jste nevěřili kolik je s tím práce a papírování, ale jednou ta byrokracie asi musela dojít až ke mně, no tak teda už došla, takže se první týden ve škole asi zcvoknu abych zvládla to všechno dodělat, ale stálo to za to, nelituji...Jediné co jsem vážně zvládla dokončit byla filosofická esej na téma:

Jak vnímání člověka ovlivňuje jeho vztah k přírodě.

Na kterou jsem docela hrdá. Taky jsem našla movement, který se jmenuje Deep ecology a založil ji nor, který se jmenuje Arne Dekke Eide Næss a byl aktivní a úžasný a v jednoduchosti prostě říká, že jsme součát přírody a že nezáleží na tom jestli se prokázalo (nějak) že jsou zvířata/kytky/cokoliv inteligentní ale oni prostě mají tak i tak stejné právo na život, no když tak na to koukněte:

http://www.deepecology.org/

Je to strašně moc zvláštní psát Vám o tom co se stalo tady (trochu to taky nedává smysl ne, protože se to stalo tady a s Váma) takže Vám jen obecně napíšu že štědrý den byl úžasný a taky naplněný a šli jsme s rodinou na výlet a pak dlouho hráli stolní hry, a silvestr se taky povedl. Že jsem viděla Hobita a líbil se mi ačkoliv některé pasáže byly tuze zdlouhavé a nějak vážně nevidím důvod proč dělat takovou knížečku tááák dlouhým filmem, ale uteklo mi to rychle. Navštívila jsem všechny svý příbuzný, UWC studenty a prostě tak nějak všechno. Vyspala jsem se (alespoň relativně)!