Tohle býval "Blog o tom, jak jsem na dva roky odjela někam bez znalosti jazyka itaského či anglického. Tak bych chtěla mít nějakou pomátku, třeba tuhle..." a teď to bude "Blog o tom jak jsem se přes Itálii dostala do Ameriky a dál, bez znalosti neEvropského světa a chtěla bych pokračovat v této památce :)"

pondělí 26. května 2014

Březen: zápisky vzpomínek z diáře

Zbytek Března byl naplněný mnoha událostmi. Pro mě ty dvě největší byli že jsem se stala vedoucím skupiny která se zabývá použitím chemikálií na trávě na našem kampusu a ta druhá že aktivistka Frances Moore Lappe přijela na Colby a měla přednášku o jídle a hladu a o tom jak to zlepšit.
Jinak spousty klasických věcí, které mi dělají radost. Měla jsem hodně obědů s Benem, se kterým jsme neustále řešili politiku nebo filosofii, měla jsem spousty večeří s Burcu, se kterou jsme si povídali o životě, strávila jsem spousty večerů s Hiya se kterou jsme řešili všechno možné, a tak obecně kolem mě bylo spousty úžasných lidí. Myslím, že to už byl ten čas kdy jsem docela neměla čas a kdy jsem strávila mnoho hodin učením se, ale přežila jsem.
Na konci března jsme měli jarní prázdniny a to byl ten čas kdy jsem s Marinou a Hiyou vyrazila do Arizony, což je stát Spojených Států který je na západním pobřeží úplně na jihu. Největší strach jsem měla z létání. Spíš z toho že by mi mohlo uletět letadlo a že bych pak nevěděla co mám dělat. Ale nakonec se to všechno zvládlo. Bylo krásný sledovat jak se ta krajina pode mnou mění z lesů a zelených luk v Maine až po vyschlé hory s kaktusy v Arizoně.
Do Arizony jsme jeli na konferenci o studentském aktivismu, která byla pořádána Clintnovou rodinou. Já jsem si upřímně myslela že Bill Clinton (kdo byl prezident spojených států) je mrtvý, ale on nebyl, neboď uváděl celou začáteční konferenci. Byla jsem tam zadarmo, měla jsem zaplacené letenky, jídlo, i ubytování, takže jediné co jsem koupila bylo pár pohledů. Musím přiznat že se mi ta konference moc nelíbila. Bylo to hodně o tom jak jsou Spojené Státy super a jak musí jít a zachránit ostatní země a proč je to tak důležité. Bill Clinton měl evidentně dobré úmysly a chtěl pomoct, ale přijít do jiné kultury a snažit se jim tam dát západní řešení které možná funguje ve Spojených Státech není řešení. Nejvíce se mi líbil den Akce, kdy jsme všichni jeli do komunitní zahrady a tam jsme pomohli ji připravit na sezonu. Bylo to vážně zajímavé protože tam vážně všude byli kaktusy a nikde nerostla žádná tráva, akorát pod stromy, které vrhaly stíny na ten červený rozpálený písek. No a po třech dnech ve 30ti stupňovém vedru jsem se vrátila zpátky do sněhu. 

Z nějakého důvodu nemám žádnou fotku z Arizona, tak alespoň tuhle s mým druhákem a čtvrťačkou z UWC
Na zbytek jarních prázdnin jsem jela navštívit svého druháka z UWC, Victora, který studuje na College of Atlantik, což je tak hodiny u pů jízdy na sever od Colby. Mnoho lidí říká že College of Atlantic (CoA) je takové skoro pokračování od UWC, a myslím že mají pravdu. CoA je maličká college, kde je jenom jeden obor který se jmenuje lidské ekologie, a každý si mlže vybrat jakékoliv předměty které jsou nabízené a liší se od kompostování až po mezinárodní ekonomii. CoA je v Bar Harbor, což je krásné výletní městečko, které je hned vedle moře. Bylo krásné vidět kamaráda a taky se seznámit se spoustou nových lidí a poznat jinou školu, která funguje úplně jinak než Colby. Taky se po prvním ročníku musí všichni odstěhovat a začít bydlet sami, což je dobrá příprava. V ten čas kdy jsem jela na CoA jsem byla už hodně hodně unavená a vážně jsem se těšila že si odpočinu takže jsem hodně spala, chodila, a začala jsem číst úžasnou knihu která se jmenuje Ecology and Society (Chris Williams - vřele doporučuji) a která změnila můj pohled na spousty ekologických katastrof.
    ...když tak mluvíme o těch ekologických katastrofách, takhle dliuhá zima nebyla v Mainu už pěkně dlouhou dobu. Pobřeží bylo ještě stále úplně zamzrlé, když jsem se šla projít, ale kupudivu tab byli racci
                                                 Tam kam dosáhnou vlny, tam je zamrzlo...
                                              A sněžilo a sněžilo a sněžilo :)
S koncem Jarních prázdnin skončil i Březen a já jmen měla tu menší půlku semestru před sebou.
Mějte se moc krásně,
Pac a pusu na čelo,
Esi


Žádné komentáře:

Okomentovat