Ahoj lidi,
tak jsem se rozhodla napsat ještě před odjezdem do Irska, abych měla čistý štít a mohla vám napsat zážitky odtamtud. Asi bych se teď pravděpodobně měla chystat, sto osmkrát za sebou si zabalit a zase přebalit, zjistit že mi chybí tisíce oblečení a nakonec se zbláznit přímo před odjezdem, ale to já neudělám! Jsem docela klidná, vím kam a jak mám dojet a co tam mám dělat. Lidi, kteří tam žijou a se kterýma si píšu maily se zdají super, takže mě čeká příjemné dobrodružství. Krom toho, že se chci samozřejmě naučit něco o ekologii, zahradničení a trochu (možná i víc) si zapracovat, mám dva cíle:
1. Vykoupat se v Atlantském oceánu
2. jakmile mi bude osmnáct, dát si pravé irské pivo (tedy Guiness) v pravé irské hospodě
Ale co bude bude, od Svratouchu jsem toho zase trochu zažila.
Za prvé mi přijela spolužačka z
Litvy - Aisté. Měla jsem trochu strach, že si po dvou dnech už
nebudeme mít co říct, nebo že nebudeme mít co dělat, ale
kupodivu se tomu tak nestalo, za což jsem byla velmi velmi ráda.
Nejdříve jsem ji provedla Brnem a ukázala jí všechny skvosty i
antiskovsty tohoto úžasného města a navečer ji vzala do čajovny.
Byla jsem velmi překvapena když jsem už ve škole zjistila, že ne
ve všech zemí je tak veliká tradice čajoven. Tahle byla pro Aisté
první a ona z toho byla velmi, ale velmi nadšená. Taky jsem od ní
dostala ambr (asi?), to znamená, jestli jsem to správně pochopila
zkamenělá pryskyřice, a pak křídy na kreslení, tak pomalujem
Lucchese (jestli tam teda budem bydlet). No a v sobotu ráno jsme pak
jeli do Prahy a po vcestě potkali pána s úžasným psem, co nám
vyprávěl jak byl v Irsku, kousek od místa kde budu já a že to
tam bylo super a že mám určitě vyzkoušet nějaký jiný Irský
pivo o kterým jsem zapomněla jak se jmenuje a že to (shodou
okolností) prodávají přesně v místě, kde náhodou budu tak dvě
tři hoďky čekat.
Jakožto všichni cizinci, i Aisté chtěla vidět Prahu, takže
jsme ji se Sokolem Prahou provedly. Znovu se mi podařilo shlédnout
všechny památky, vyjít na věž Svatovítské katedrály, podívat
se na Prahu z Petřína a tak. Ochutnaly jsme pravý český smažák,
podívaly se na fotky z Ameriky (já osobně jich moc neviděla, páč
jsem usla) a byli v muzeu hraček a v muzeu Alfonse Muchy, byly to
dva docela unavující dny.Jelikož jsem chtěla aby i ona měla nějaký zážitek, vzala jsem ji Stránskou do jeskyně, její první jeskyně do které vlezla, a ukázala jí to tam. Ačkoliv je to ta nejčistotnější osoba, kterou znám, přežila. A pak už jsme měli jen krátký výlet na přehradu a Mendelovo muzeum - k jeho výročí ho předělali a teď je to velmi, ale velmi zajímavá expozice za 30 korun s ISICem, tak si tam třeba skočte :).
Hned den na to co Aisté odjela, jsem jela na Jezírko, což je ekocentrum někde u Soběšic (původně sice dělat jezírko pro žáby) stavět dřevěné prolízačky pro děti. Takže jsem tři dny v kuse kopala, doonce ksem se byla schopná prokopat betonem krumpáčem a rozbít jeden velký kámen. Hráli jsme spousty a spousty deskových her. A taky mě nějakej Žaba vzal na letiště, abych příště věděla jak cestovat do Irska, čímž se dostávám zase k tomu stejnému tématu. Takže asi zavřu počítač (ačkoliv bych měla dělat věci do školy) a půjdu se pokusit nějak zabalit, nebo alespoň vymyslet co si teda mám zabalit.
Jo a ještě jsem vám vlastně chtěla napsat o věci zvané: Guerrilla Gardening. Což je ve zkratce dělání zahrádek tam kde je městské nevyužité místo v rámci klidného protestu proti ekologickým změnám a tak obecně, užívání víc než je potřeba. Třeba i ty opletené stromy v Brně jsou toho součástí.
Mějte se moc hezky
Vaše Esi
Žádné komentáře:
Okomentovat